Klokoty - 800 let

    Klokoty, příměstská část Tábora od roku 1972, slaví 800 let. Majitel poddanské vsi mocného jihočeského rodu Vítkovců Vítek z Klokot vystupuje jako svědek na listině  z roku 1220. Ten si v obci postavil tvrz, která stávala na kalvárii nad Modrým dolem.   Obec Klokoty vznikla na počátku 13. století jako lánová ves s dlouhou návsí, podél níž se soustředily usedlosti a za nimi se rozkládaly louky a pole. Název obce pochází od klokočových keřů, kterými byly porostlé klokotské stráně. Jiné prameny uvádí, že název je odvozen od klokotajícího pramene vody ve studánce na Dobré vodě. Další možností je vysvětlení církevního charakteru, kdy název pochází z německého výrazu Klog-Gott - bolest boží.   Ve 14. století se Klokoty dostaly do majetku Rožmberků, kteří je připojili k příběnickému panství. V roce 1421 se Klokoty staly dějištěm exekuce adamitů, kterých na 50 nechal hejtman Jan Žižka zaživa upálit. Tragickou událost připomíná od r. 1996 pomník na návsi s reliéfem od F. Bílka.   Nejznámější dominantou je poutní místo s barokním kostelem Nanebevzetí Panny Marie z 1. poloviny 18. století. Po změně správního řádu c.k. monarchie v polovině 19. století získaly Klokoty nezávislost. Klokoťáci začali zakládat spolky (hasiči, čtenářský spolek, ochotníci, národní střelecká jednota). Postavili školu, do obce přivedli eletřinu a telefon.   Téměř stoleté období samosprávy přetrhala okupace, která dala vzniknout r. 1942 Velkému Táboru. Roku 1972 se staly jeho součástí Klokoty s Všechovem a Zahrádkou. Do podoby Klokot zasáhla výstavba Pražského sídliště v 60.-70. letech 20. století. Dnešní Klokoty jsou stále příměstskou částí Tábora. Je to příjemné místo k životu, kde má člověk na dosah přírodu i vymoženosti města.