Proměnlivost klášterní zahrady ovlivňoval stavební vývoj kláštera.
Až do konce 16. století byly zahrady většinou užitkové,
tvořily je bylinné a zeleninové plochy.
Ke změně došlo po výstavbě barokní části kláštera v 17. století.
Jak tehdy vypadal klášterní areál ukazuje rytina z roku 1735.
Zahrada byla rozdělena na část veřejnosti přístupnou, se zahradnictvím
vybaveným později i skleníkem a část uzavřenou vysokou zdí,
patřící ke klauzuře. K jižní straně budovy přiléhala malá opatská zahrádka.
Oba rajské dvory měly zahradní ornamentální úpravu s centrální fontánou.
Na jižní straně konventu byla bylinářská zahrada.
Tato podoba zahrady přetrvala do roku 1903, kdy se rozšířil areál přistavěním
nového křídla knihovny a muzea a četných hospodářských objektů.
Kamenná barokní zeď kolem zahrady byla zbořena, zrušeno staré
zahradnictví a postaven nový skleník s domem zahradníka v rozšířené zahradě,
na jižní straně kláštera na říčce Teplé rybník a kolem něho rozsáhlý přírodní
krajinářský park.
Zbytky barokní zahrady byly zapojeny do nové koncepce.
V současné době probíhají zároveň s rekonstrukcí celého areálu i úpravy parku.
Jeho nynější podoba vznikla postupným rozšiřováním a přeměnami klausurní
zahrady a sadu uprostřed středověkých hradeb kláštera.
Zásadní přestavba parku byla provedena počátkem 20. století.
Veřejnosti je přístupný od roku 1946 zásluhou tehdejšího převora
Heřmana Josefa Tyla.
Vybudováním vodní plochy s procházkovou trasou lemovanou letitými
stromy a křížovou cestou zde vznikl park sloužící duševní a fyzické relaxaci.
Hudlenka
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...