Při toulkách po Jizerce jsme samozřejmě došli i k této vzácné lokalitě.
V roce 2012 byla velká část jizerskohorských rašelinišť zařazena mezi mokřady mezinárodního významu pod názvem Horní Jizera v rámci takzvané Ramsarské úmluvy.
Rašeliniště vznikla na příznivých místech – prameništích, v prohlubních, na nepropustném podloží mezi lesy, které vyrostly po poslední době ledové na území dřívější severské tundry. Z ní zde zůstaly druhy rostlin, které dnes najdeme běžně ve Skandinávii. Dávno před příchodem lidí do jizerských lesů zaujímala rašeliniště, ukrytá v lesích a chráněná před vnějšími vlivy, mnohem větší plochy než dnes.
Rašeliniště Jizerky se rozkládá na prameništi říčky Jizerky nad stejnojmennou osadou a pro turisty je zpřístupněno povalovým chodníkem a plošinou s rozhledem na Vyhlídkovou louku s jezírky i dominantu Bukovce v pozadí.
Rašeliniště obývá velké množství bezobratlých živočichů – atraktivní jsou například vážky, brouci nebo motýli. Z obratlovců zde žijí hlavně ptáci, kteří potřebují volné nezalesněné plochy a klidné prostředí. Na rašelinných loukách hnízdí po návratu ze zimovišť v Africe bekasina otavní nebo vzácný jeřáb popelavý. Dnes je významným druhem rašelinišť tetřívek obecný, jeden z druhů chráněných v Ptačí oblasti Jizerské hory.
Hlavní rostlinou je mech rašeliník, který je známý v desítkách druhů, v českých Jizerských horách jich ale roste pouze několik.
Nejzajímavější jsou ale druhy rostlin, které jsou v našich zeměpisných šířkách vzácné: keříčky klikvy bahenní s růžovočervenými kvítky a červenými bobulemi plodů nebo kyhanky sivolisté vypadající jako miniaturní rododendron, ojedinělý, kořenitě vonící a bíle kvetoucí rojovník bahenní či drobné šíchy – černá a oboupohlavná s černými kuličkami plodů. Symbolem rašelinišť může být masožravá rosnatka okrouhlolistá, lapající do svých lístků hmyz. Nápadně působí chomáčky suchopýrů, pokrývající větší plochy jako bílé koberce.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...