Symbolem nákupu potravin u nás byla v druhé polovině 20. století síťovka. Celé generace nosily v jednoduché, skladné a lehké tašce lahve s mlékem, pivem a balíčky s potravinami. Síťovka přišla na svět díky nápadu Vavřína Krčila. Jeho drátěná podobizna, socha v sedící poloze Myslitele se síťovanou taškou v rukách zdobí žďárské náměstí Republiky.
Předchůdcem nákupní tašky byly vlasové síťky, které se používaly v kadeřnictví a potravinářském průmyslu. Na Horácku se touto činností živilo mnoho rodin.
Vavřín Krčil, který na počátku 20. let pracoval ve Žďáře nad Sázavou jako obchodní zástupce, organizoval prodej těchto vlasových sítěk. S nástupem módy krátkých sestřihů a dovozu levných vlasových sítěk na evropský trh z Japonska, ale domácí síťkování téměř vymizelo.
Přemýšlel, jak by bylo možné jinak využít techniky síťkování a zajistit lidem další práci, až přišla na svět legendární síťová taška.
Tyto se nikdy nevyráběly hromadně v továrně, ale v jednotlivých domácnostech síťkařů a konečné úpravy probíhaly v rodinné usedlosti ve Stržanově nedaleko Žďáru nad Sázavou, odkud právě síťovky odcházely k zákazníkům.“
Původní síťovky se vyráběly z pevných materiálů. Možností bylo více. Buď se používala bavlněná příze, která byla velmi drahá, nebo se používaly umělé materiály a dokonce i z papíru vyrobený motouz. „Takže již tehdy byly síťovky ekologické.
Síťovku si zákazníci okamžitě oblíbili. Není divu, byla velmi lehká, dala se zmačkat do klubíčka a nacpat do kapsy, dokázala pojmout i velký nákup, a proto se velmi rychle rozšířila nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích.
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...