KOLIKRÁT V ŽIVOTĚ?

V posledních letech se zamýšlím, jak se nám život odvíjí. A dospívám k názoru, že v etapách. Každý věk má, podle mě, svůj kalendář. U nejčerstvějších novorozeňátek počítáme hodiny jejich pozemského života. Když má za sebou novorozenec nějakých dvacet čtyři hodin, začínáme počítat dny. Čtrnáctidenní prcek vám to potvrdí. O nedlouhý čas později už počítáme týdny. Přidáme několik dalších a otáčíme kalendář života po měsících. U sedmiměsíčního kojence už se dnů a týdnů nedopočítáme. Další list kalendáře, který nám odklepává roky, otáčíme přibližně od věku dvou tří let. Po delším čase, které plyne poměrně dlouho v klidu, přijde období, které si nezadá s kosmickou rychlostí. Najednou nestíháte kupovat každým rokem nový kalendář. Já bych se přimlouvala, aby tiskárny tiskly kalendáře po desetiletích. Myslím, že s blížící se čtyřicítkou jsme v tom fofru všichni. Taky jsem byla mladá. Když jsme se s rodinou nastěhovali do nového bytu, při jednom z prvních umývání vany jsem si uvědomila, že tuto fyzicky namáhavou činnost budu vykonávat po zbytek svého života. Představovala jsem si, jak vykonávám domácí práce po dalších šedesát let. I přepadla mě panika. Máma mi už nepomůže a o práci se se sourozenci nepodělím. A k tomu malé děti. Přišly naše první vánoce, na které jsem se moc těšila. Jéje, co všechno musím udělat, aby bylo uklizeno, nakoupeno, uvařeno, napečeno, nazdobeno a to vše s úsměvem mladé nadějné hospodyňky. I ty vánoce budeme připravovat takových šedesát let. To se vám v pětadvaceti tak trochu protočí panenky a stoupne tlak. Kolik to bude za těch šedesát let umytých oken, vypraných záclon, vydrbaných koberců a umytých van? Každé vánoce koupit a nazdobit stromeček. To znamená šedesát stromečků. Když odhadnu 50 ozdob na jedny vánoce, je jich celkem za šedesát let tři tisíce. A k nim tři tisíce těch esovitých háčků!!! A při odstrojování znovu. Čokoládové kolekce jsou naštěstí sežrány. A to nemluvím o stříbrných řetězech a prskavkách, co prskaly i na Silvestra. Miluji svíčky. Takových deset na stromek, a otočili jsme je ve svátcích tři krát. Takže nám za život vyhoří 1800 svíček. Plus dalších asi 500 svíček na výzdobu místností. Teď opatrně přejdu k cukroví, bo vanu už mám umytou. Bez vanilkových rohlíčků by se vánoce nemohly uskutečnit. A my je všichni milujeme. Vánoce i rohlíčky. Takže ořechové a mandlové po dvou dávkách. A teď dávejte pozor a dobře se usaďte. Čtyřicet mou rukou ušoulaných rohlíčků na plech. Ze čtyř dávek je to dvanáct plechů. Za šedesát let je to 720 plechů, což hodí 28800 ušoulaných rohlíčkůůů! K nim pracinky, brabantská kolečka, kokosové rohlíčky a další. A těch olíznutých prstů. Už vím, že kumulovaná vůně másla, cukru, čokolády, mandlí a ořechů dokáže odrovnat i takového mlsouna, jakým jsem já. A bot, co jsme si museli koupit! Do krabic od nich rozprostřu vánoční ubrousky a skládám cukroví. Občas, když bylo cukroví hodně a krabic málo, zkontrolovala jsem dětem boty, jestli by už nepotřebovaly nové. Dál dvě kila bramborového salátu krát šedesát let. To bude 120 kilo a k tomu řízky. Těch odhaduju tak na 500 kusů. Dárky. Kapitola sama pro sebe. K nám Ježíšek nenosí ty velké, drahé, bombastické, kdy vám po rozbalení netušeného bicyklu vypadne huba z pantů. Je rozumný, rozdává dárky přiměřených velikostí, váhy i hodnoty. Tady se těžko dopočítávám, kolik nám jich za šedesát let doručí. Ale odhaduji, že to budou tisíce, pravda, o něco méně než cukroví. Kdepak jsou všechny ty hračky, svetry, knihy? Kde jsou ty krásné balicí papíry a stužky. Kde jsou dětskou ručičkou psané jmenovky, překvapené výrazy v obličejích, radost v očích, všechny ty úsměvy a poděkování? A kde je ta mámina únava? Něco už odplynulo a něco je před námi. Ježíšku, měj s námi trpělivost. Je nám s tebou dobře a máme tě rádi.