Udělejte si to po svém. Všechno. Uleví se nejen vám, ale i celému světu

Ahoj 🙂 Hele to je masakr! Furt jenom ležim a čumim a do toho ještě chřipka? Jsem marná. Znáte ten pocit, když je člověk protivnej sám sobě? Já teď dokonale. Nic se mi nechce, nic mě nebaví a na nic nemám náladu. Navíc se strašně štvu…
Tak, optimistický úvod máme za sebou, můžeme se posunout dál. To abyste věděli, že tyhle chvíle občas zažívá každej, takže není důvod propadat depresi, že je máte. Když nad tím tak přemýšlím, tak ten úvod nakonec zase tak pesimisticky nezní 🙂 A hlavně, můžeme svý profily na sociálních sítích zásobovat fotkama a statusama, ze kterých sálá optimismus, nadšení, zábava, štěstí a všechno to hezký. Ale opravdovej život není jenom o tom. Součástí opravdovýho života je i to, že nám je občas pěkně na nic 😉

Teda na to, v jakým jsem rozpoložení jsem vytáhla super kartu 🙂 Bude o pomoci a sblížení. Tyhle dvě věci jdou taky ruku v ruce. Většinou totiž právě proto, že chceme sblížení, pomáháme až moc, mnohdy i když se to po nás vůbec nechce nebo i přesto, že nechceme my sami. Je to celý o tom, že žijeme v tý konzumní společnosti, o tom, jak je nastavená, o tom, že si myslíte, že musíte chodit do práce, abyste měli peníze, o tom, že nic není zadarmo a někteří to mají tak vytuněný, že dokonce mají pocit, že se musí vykoupit. Pecka! A v tomhle žijeme dnes a denně (až na výjimky, samozřejmě). Takže není divu, že jsme se naučili obchodovat. Bohužel, i sami se sebou. Se svými životy, se svou duší (i když o tu v týhle době jde úplně nejmíň. Z hlediska systému jistě padne otázka: “Jaká duše?”), se svým zdravím, prostě se vším, co nám bylo ZADARMO dáno a my to sami sobě zpoplatňujem. Tak jsme dobrý! A pod tíhou toho všeho jsme uvěřili, že se musíme zaprodat i ve vztazích. Že když chceme být za ty hodné, chceme být přijatí, milovaní, třeba i obdivovaní, musíme proto něco udělat. No jo, jenže co je to to NĚCO? To už nám nikdo neřekne 🙂 A v tom je ten vtip, nebo spíš past. To si určuje každý sám v sobě, na základě svých zkušeností, postojů a především domněnek. Takže není divu, že se potom běžně děje to, že více než sobě chceme vyhovět druhým, že máme pocit, že oni jsou důležitější než my, že naše pomoc jim by se nám jendou mohla hodit, protože co si budem povídat, přece “nikdy nevíte” 🙂
Jo jo, jen si uvědomte, co všechno jsme schopný se sebou dělat a ještě si myslet, že je to tak v pořádku nebo dokonce že se to od nás očekává. Samozřejmě to děláme taky proto, že naopak my očekáváme, že se nám naše pomoc nějak vyplatí. A to si pište, že vyplatí! Každý dobrý skutek totiž musí být po zásluze potrestán! Tohle platí do puntíku, a je to dobře. Tohle pořekadlo nás totiž odnaučuje obchodovat. Vrací nás k sobě. Nutí nás (což musí, protože jsme dost tupí) si uvědomit, že jsme zase udělali něco proti své vůli, svému přesvědčení, proti sobě. Jsme tak tupí, že už nám přijde naprosto normální cítit se blbě. Je to takový setrvalý stav. Takže když děláme pro někoho něco, co sami nechceme, je fajn, že nám život udělí lekci, díky které si uvědomíme, že tudy cesta fakt nevede. A že to mnohdy jsou fakt velký lekce. Ony taky musí být, abychom si vůbec byli schopni připustit, že jsme udělali něco blbě.
Víte, když se nad tím zamyslíte, je to fakt zbytečný. Jak by se světu ulevilo, kdyby všichni dělali jen to, co chtěli, kdyby tak, jako kdysi uvěřili, že je něco, co se prostě musí, uvěřili teď v to, že se to fakt ale vůbec nemusí, naopak, že to byla pěkná blbost. Jo jo, systém má sílu. Obrovskou. Ale kdo mu ji dává? Kde by byl systém bez lidí, kteří by mu odmítli podléhat? Ztratil by svou moc. Přesně tu moc, kterou mu dáváte, dnes a denně jen tím, že berete naprosto automaticky vaše denní povinnosti, samozřejmě především práci. Je to smutný, nepřijde vám? Neustále musíme plnit nějaké podmínky, které nám jsou určovány. Jak dlouho budeme na mateřský, kdy se musíme vrátit do práce, kolik musíme odpracovat hodin a let, abychom pak třeba mohly jít na mateřškou znovu. To se všechno musí, abychom nepřišly o to místo! Dovolte mi pár otázek: “Kde jsou potřeby toho dítěte? Kde je jeho zájem? Kdo se bude zajímat o to, jestli je dostatečně psychicky zralé na to, aby šlo do instituce, odkladiště, prostě aby nastoupilo do procesu pozvolného ochočování systémem – školky?” (Prosim vás, nechci se nikoho dotknout, díváme se na to z hlediska systému, odprostěte se tedy od slova školka, díky.) Nikdo! Je to přece automatický, ne? Chápete, jak jsme tupí k sobě, jsme tupí i k dětem. Byť se nám do toho vůbec nechce, tak to uděláme, protože jsme uvěřili, že nemáme jinou možnost a uchlácholili jsme se, byť velmi mizerně, tím, že se to tak dělá! Ano, dělá! A bude se to tak dělat do tý doby, dokud k tomu my budeme svolní.
Zase a opět, všechno je to jenom o nás. Není to o politicích, nadřízených, partnerech, rodičích, je to čistě a jenom o nás samých. Nikdy to nebylo a nikdy ani nebude o nikom jiném! Uvědomte si to už konečně, prosím. Vy máte tu moc! Vy a nikdo jinej! Jestli chcete změnu, začněte u sebe. Zmocněte se toho. Přestaňte dávat moc druhým a systému, zmocněte sebe. Víte jakou moc máte? No plnou samozřejmě! A pozor, i bez notářského ověření 😉 
Tenhle týden mají být konzultace v Praze, tak snad budu ready. A pozor, v sobotu 16.2. ve Zlíně, ale pouze na objednání, poprosím vás na telefon 777 009 999. Díky 🙂

Vodnář
Není na místě se hned obávat toho nejhoršího. Pravděpodobnost, že se něco semele, je samozřejmě velká, ale znovu podotýkám, že není čeho se bát. Důvěřujte si. Přečtěte si znovu úvod a udělejte to tak, jak chcete. A bude dobře 🙂

Ryby
Trochu jste se zamotali, ale myslím, že jste na solidní cestě z toho všeho ven. Neztrácejte směr, nenechte se zase ukecat! Vy máte prostě tendence vždycky nejvíc zachraňovat ty, který si to nejmíň zasloužej. A pak se ještě divíte, že ani nezabučej. Takže jasný, jo? Nasrat! 😉 

Beran
Neplýtvejte zbytečně neregií tam, kde to není třeba. Někomu až moc lezete do zadku a nevidíte, nebo spíš nechcete vidět, že dotyčný o to vůbec nestojí. Čím dřív s tím přestanete, tím míň to potom bude bolet.  

Býk
Výborně! U vás je přáno změnám! Tak s chutí do toho. Kupte si novej nábytek, přestavějte obývák, vymalujte nebo se úplně odstěhujte 🙂 Klidně si vemte i někoho domů 🙂 Ať uděláte co uděláte, když to bude s vámi v souladu, máte zelenou 😉  

Blíženci
Blíženci se budou sbližovat! To zní dobře ne? 🙂 Hele, bacha, zbytečně nepodléhejte! Jediná osoba, se kterou je potřeba se sblížit co nejvíc, jste vy. Udělejte si radost, vyhovte si, buďte k sobě milí a aspoň pár dní dělejte, co chcete. 

Rak
Bude to dobrý, nemusíte mít strach. Teď je asi důležitý nad tím nijak nepřemýšlet a nechat tu informaci informací. Ať těma svýma myšlenkama zbytečně neblokujete tu léčivou energii, která k vám přichází.  

Lev
Pst, ticho… To je přesně to místo, kam máte směřovat. Potřebujete to, jen ticho a klid, nic víc. Odpočívejte, meditujte, zbytečně moc nemyslete a nemluvte a když se budete pár dní stranit kolektivu, vůbec nic se nestane, naopak, můžete jen získat. Vlastně uděláte nejlíp, když se seberete a někam na pár dní odjedete. Sami. A do klidu, samozřejmě 😉

Panna
Zbytečně moc kalkulujete nad tím, co dělat, jak s danou situací naložit. Není to dobře, což vy moc dobře víte, ale nějak si nemůžete pomoc. Opět, že? Vykašlete se na to, co si myslíte, že se od vás čeká, že “máte” udělat a co chtějí ti ostatní a konečně se jednou zařiďte podle sebe!

Váhy
Koukám, že jste na tom podobně jako já 🙂 Všechno je marný, nic nemá smysl a nejlepší je se na všechno ne vykašlat, ale rovnou vys…. 🙂 Hele, pro vás je to tak trochu typický 🙂 Já už se tomu musím smát, úplně vás vidim 🙂 (Nemyslim to zle, na jednu stranu to působí až roztomile). Něco vám řeknu – stačí málo! Jen s tím musíte začít něco dělat vy a nečekat, až s tím přijde někdo jinej. Protože taky vůbec přijít nemusí. A vy se trápíte, tak to rozsekněte, šup.

Štír
Nesmíte si ze všeho hned sednout na zadek. Jste sice malý zvířátko, ale dost nebezpečný. Ostatní by se spíš měli bát vás. Kam se poděla vaše síla? No tak, koukejte ji vydolovat a postavte se k tomu čelem. Máte na to, ne že ne! 

Střelec
Jste mnohem klidnější, ale pořád vám připadá, že to není ono. Vydržte ještě chvíli. Chce to čas a počkat na ten srpávný okamžik. On přijde, a věřte mi, že sami usoudíte, že načasování vesmíru opět nesklamalo 😉 

Kozoroh
Hrajte si! S každým, se vším, všude! Vneste do svého života trochu tý lehkosti. Udělejte tu největší blbost, která vás napadne! Buďte spontánní a nepřemýšlejte nad tím, co děláte. Budete koukat, jakou vám to vleje krev do žil 😉
 
Díky, je mi líp 🙂 Není na škodu se z toho vypsat. Teď ještě vyfotím kartu, vezmu si něco k jídlu a zalezu zpátky do postele. Opatrujte se.  
Pusu 
Tereza