Andělský horoskop na 31. týden: Nerozlišujte věci na dobré a špatné. Uvědomte si, že jedno by neexistovalo bez druhého

Ahoj všem 🙂 Právě jsem vytáhla další kartu a tak mě fascinuje, že jdu rovnou na věc *coffee* No uznejte, je nádherná!

Už to chytám, takže: Je to o polaritě, o rozlišování věcí. Trochu jsme to naťukli už minule. Karta jasně říká: „Nerozlišujte věci na dobré a špatné. Uvědomte si, že jedno by neexistovalo bez druhého!“ Všechno jde ruku v ruce. Den a noc, teplo a zima, Slunce a Měsíc, voda a oheň, muž a žena, všechno. Bez toho, aniž bychom to špatné, nemůžeme poznat to dobré. Každá situace se nám děje z nějakého důvodu, všechno má svůj řád, svůj smysl a jak už jsem tady několikrát zmínila, jsme, bohužel, zvyklí reagovat jen na negativní věci. Chci tím říct, že se přes ně posouváme. Pokud je nám dobře, nemáme přece potřebu něco měnit, což je logické, ale my si to samozřejmě ještě vytuníme, my se rovnou zastavíme ve vývoji. Kam dál jít, když teď je nám dobře? Bojíme se to místo opustit, bojíme se pohnout, bojíme se jít dál. Proč taky, když je nám tam dobře? Kam bychom jako šli? Co když o kousek dál už nám tak dobře nebude?

Nenechte své strachy vládnout, vládněte vy jim
A tohle je okamžik, kdy do hry navíc vstupuje jedna velmi zásadní postava, a tou je strach. Ten my ale nechceme. On ohrožuje dobrý pocit na našem místě. A je to tu, začarovaný kruh. Nejen, že se bojíme pohnout z onoho místa, ale jelikož se bojíme i o to místo, vytrácí se dobrý pocit, který jsme na něm původně měli. Takže nemůžeme nikam, tam, ani zpátky. Teď už se nechceme vůbec pohnout, protože se bojíme dvojnásob. Co teď? Někteří se teda hecnou a někam se pohnou, jiní ale zůstávají a čekají, že se to třeba zlepší. Vždyť už jim tam jednou dobře bylo, proč by to nešlo znovu? A strach sílí, protože teď se bojíme i toho, že si dáváme falešnou naději. A vesmír stále čeká, protože on, na rozdíl od nás, má spoustu času. No a když už se na to nemůže dívat, pošle nám nějakou situaci, která námi pohne. Nejdřív jen takovou lehkou. Jenže my jsme tvrďáci, my se nedáme, my to unesem, my to zvládnem, a hlavně, co nás nezabije, to nás přece posílí. To je dost silný přesvědčení, když se nad ním fakt zamyslíte.
No a tak vesmíru nezbyde nic jinýho, než postupně přitvrzovat, dokud se prostě nehnem. Jak by nám bylo, kdybychom se nebáli, kdybychom na sebe reagovali mnohem dřív, kdybychom tolik nelpěli a dokázali více pouštět nebo opouštět. Klíčový je reagovat na sebe mnohem dřív. Strach nijak nevypustíme, ten tu byl, je a bude. Jenže on z něčeho pramení. A jelikož v nás je od malička pěstován, máme ho teda pěkně zarytej pod kůží. Tuhle emoci v sobě pěstujeme víc než lásku. Konec konců, i o tu se bojíme. Strach nás ovládá. Ale proč? Třeba proto, že nechceme pouštět, jak už bylo řečeno. Protože lpíme na věcech i lidech, vztazích, práci, domovech, domech, bytech, autech, zvířatech, na všem. Kolik z vás nechce vyhazovat věci, které už třeba léta nepoužívá, protože by se přece ještě mohly hodit? Lpíme i na tom, co je nefunkční, není nám v tom dobře. Přesto si to snažíme udržet za každou cenu. Proč? Jak by nám bylo, kdybychom to uměli? Taky se říká, že učenej z nebe nespadl. Je to kec, ty narozený miminka jsou na tom mnohem líp, než my. Ale víte jak to je? Nic není ztraceno. Nemusíte teď hned dělat něco, na co se necítíte. Jen si to aspoň přiznejte. Přiznejte si ten váš důvod, proč se čeho bojíte. Co vám brání jít dál, když můžete, ale nemusíte. Proč stojíte jak tvrdý y, když můžete jít.
Na co vlastně čekáte? Co se ještě musí stát, abyste věci začali dělat jinak? Tohle je hodně dobrá otázka. Tu si pokládejte dost často. Hodně si uvědomíte. A to je základ. To je fajn začátek, dobrej start. Je jedno, jestli to půjde za týden nebo za rok. Důležitý je, že chcete. Krůček po krůčku. Lepší deset malých, než jeden velkej. Takže v klidu. Nevytvářejte si ještě tlak, než ve kterým už jste. Spíš postupně zvolňujte a dělejte věci dřív, než budete mít pocit, že na sebe tlačíte. Ono to půjde. Ruku v ruce. Hezky všechno postupně. Nehodnoťte, neposuzujte, prostě je to jak to je. Jedno by neexistovalo bez druhého…
Tak… Úvod máme za sebou, nezbývá než zmínit, že tento týden jsou konzultace v Praze a samozřejmě karty po telefonu jednou pořád 🙂 A teď už jdeme na jednotlivá znamení 😉
PS: Ta karta je fakt dokonalá! *heart*:-)

Vodnář
Dobře vy! Jestli jste už přestali věřit na zázraky, tak zase začněte. Jak se vám pak nějakej může stát, když v něj nevěříte? A přitom stačí fakt málo. Visí to ve vzduchu. Nebo jinak, je to na spadnutí 😉

Ryby
Co k tomu říct… Jestli máte pocit, že jsou věci, který musíte kousnout, odpověď je jednoduchá. NEMUSÍTE! Nejspíš s nima nic neuděláte, ale jasně se vyjádřit, říct, co si myslíte, postavit se za sebe a prostě to ze sebe vysypat, v tom vám nikdo a nic nemůže bránit. Jen vy sami. Rybičky věci hodně vnímají, ale pusinkama klapou naprázdno. Vy ale na rozdíl od nich umíte mluvit. Ryba sice ne, ale má svoje vyjadřovací prostředky. Takže stručně a jasně – řekněte, co si myslíte.

Beran
Trocha klidu a rozjímání nad sebou a životem by neuškodilo. Dopřejte si to. Chtějte věci vidět takové, jaké jsou a buďte otevření všemu, co přijde v odpovědích, znameních, skrze intuici, prostě všemu. Je to takový zvláštní stav bytí, který by se vám mohl líbit *angel*

Býk
Kruh se uzavírá a pomalu se otevírají nové dveře. Ano, je to přesně ten přechod, kdy něco končí a něco nového začíná. Naciťte si to, určete si směr a hlavně neopakujte ty stejné chyby, o kterých víte a už několikrát jste si řekli, že je dělat nebudete. Prostě s tím přestaňte 😎

Blíženci
Pro vás je přesně ten úvod. Pouštět a pouštět, všechno co jen trochu pustit jde. Můžete i pustit uzdu fantazii, emoce, můžete pustit otěže a přestat se snažit všechno řídit, cokoliv vás napadne. Tohle nemusí být jen v tom negativním smyslu. I když, jak už víme, jedno by nebylo bez druhého 🙂

Rak
Tohle období končí a situace se začíná zlepšovat. Hurá! Že to ale byly nervy! 🙂 Ale taky – pusťte to. Nebo jinak, pusťte se. Pusťte se toho, protože ono už vás to ani nedrží. Ten, kdo se drží, jste vy. Což je fajn, ale chápu, že pohodlnější by bylo, kdyby nás to pustilo samo, že? No, nedá se nic dělat, máme se ještě co učit 🙂

Lev
Hele, nebojte se toho a pošlete to tam! Myslím to přání. Nebojte se ho mít a už vůbec se nebojte chtít, aby se splnilo. Hezky poproste a vyslovte ho. A potom? Děj se vůle boží…

Panna
Ono se to poddá, ale vy přestaňte tlačit. Nechte věcem volný průběh, teď už je stejně neovlivníte. Udělali jste dost. Vy to víte, ale přesto se do toho motáte dál. A je to přesně tak, teď už to akorát motáte. Nechte ten vesmír konat, nezasahujte mu do toho. On ví nejlíp, co a jak dál.

Váhy
Že vy zase váháte? To tu dlouho nebylo 🙂 Hele v klidu, je to spíš o tom, co se píše v úvodu. Nemůžete se rozhoupat. Zkuste se dostat za ten strach, podívejte se za něj. Nebo se podívejte, jak byste to udělali, kdybyste ho neměli. No a pak jen běžte a udělejte to 🙂 Věci jsou v podstatě hrozně jednoduchý, jen my se na ně blbě díváme 😎

Štír
Vemte to do svých rukou. Jste v celé situaci tak nějak nezúčastnění, čekáte, jak to dopadne, ale v podstatě nemáte ani jasnou vizi. Co s tím ten vesmír pak má dělat? A hlavně, když vy sami nevíte a nemáte jasno, je tady velký předpoklad, že ať to dopadne jak chce, nebudete s výsledkem spokojeni za žádných okolností. Tak se trochu snažte přece…

Střelec
Nenechte se rozhodit tím, co si myslí ostatní. Máte přece svůj názor, víte, jak věci chcete. Neříkám, že vždycky, ale zrovna v tomhle případě jo. Tak si za tím stůjte, udělejte všechno proto, aby to tak bylo. Ať se všichni třeba …

Kozoroh
No, tak jo, co vás furt drží tam, kde jste? Přečtěte si znovu úvod, odpovězte si na otázky a hlavně se pak moc nerozmýšlejte a udělejte to, co chcete. Vy totiž moc dobře víte, co chcete. Jen vás neustále něco brzdí. Tak už se na to vykašlete a hurá do akce!
 
Hotovo 🙂 Je půl jedný v noci, jdu spát *sleep* Přes den teď nestíhám a navíc v tom vedru se ani psát snad nedá 🙂 Mějte se krásně, nehodnoťte, neposuzujte, protože všechno je v pořádku tak, jak to je. Neblbnu, vím, že jsem to už psala, ale opakování je matka moudrosti 😎
Ahoj *heart* 
Tereza