Setkání v hospodě, oslavy narozenin, svatební hostiny i obyčejné posezení na chalupě – všude tam a mnohde jinde se v Česku objevuje dobře vychlazené pivo. Jak se z obyčejného kvašeného nápoje stal jeden z nejviditelnějších pilířů české kultury?
Pivní historie ČR
Historie výroby piva u nás sahá dlouhé stovky let do minulosti. Jedna z nejstarších písemných zmínek o vaření piva v Čechách pochází ze zakládací listiny vyšehradské kapituly kolem roku 1088, kde jsou dokonce jmenovitě uvedeni pivovarníci, kteří měli právo pivo vařit.
Ve středověku se pivo stalo běžnou součástí jídelníčku – nejen jako osvěžení, ale i zdroj kalorií a bezpečnější tekutina než tehdy často závadná voda. Postupně se z „tekutého chleba“ stal nápoj, se kterým se pojily svátky, rodinné slavnosti i každodenní práce na poli nebo ve městě.
Výroba piva v klášterech a městech středověku
První rozkvět pivovarnictví v českých zemích souvisel s kláštery – tam se vařilo pivo pro potřeby poutníků i okolních obyvatel. Později získaly právo vařit pivo královská města a šlechta, což vedlo k rozvoji městských pivovarů a k tomu, že pivo bylo dostupné širším vrstvám obyvatel.
Budějovický Budvar – 130 let budějovického piva
Slavný Budějovický Budvar byl založen 7. října 1895 jako Český akciový pivovar. Dodnes se pro výrobu piva z Budějic vyváženého do více než 80 zemí světa používá český chmel, moravský slad a voda z místních artéských studní.
Česká pivní kultura
Když se řekne Češi a pivo, vybaví se vám možná nejen půllitr na stole, ale hlavně hospoda a její štamgasti. Venkovské výčepy, městské lokály i tradiční pivnice dlouho fungovaly jako místa, kde se setkávaly generace. I dnes Češi stále patří ke světové špičce ve spotřebě piva na hlavu – kolem 120–130 litrů ročně – i když má spotřeba v posledních letech spíše klesající tendenci. Více než 96 % piva spotřebovaného v tuzemsku tvoří pivo z Čech, Moravy a Slezska.
Česká pivní kultura dnes není jen součástí běžného života, ale nově také oficiálního kulturního dědictví. Ministerstvo kultury zařadilo v roce 2025 pivní kulturu v České republice na národní seznam nehmotných statků tradiční lidové kultury. Tento krok otevírá cestu k možnému zápisu české pivní kultury na seznam nehmotného dědictví UNESCO.
Minipivovary a domácí výroba piva
S nástupem minipivovarů a řemeslného piva se do popředí vrací i domácí výroba piva. V Česku působí přes 550 minipivovarů, které vaří často menší originální várky pro místní komunitu.
Zároveň roste počet nadšenců, kteří si zkoušejí pivo uvařit doma – částečně z touhy po vlastní chuti, částečně z fascinace tradičním řemeslem.
Pivní tradice jako živá součást české identity
Pivní tradice v českých rodinách se během staletí proměnily – od klášterů, přes měšťanské pivovary a venkovské hospody až po moderní minipivovary a domácí výrobu piva. Společným jmenovatelem zůstává jedno: pivo je prostředkem pro setkávání, sdílení příběhů a utváření společných vzpomínek.
Foto: freepik.com
