Natálie Marie Vlčková vyměnila svět paragrafů za svět, v němž vládne kreativita. Ručním pracím se věnovala ve volných chvílích, ale postupně tato činnost přerostla v něco víc, až vznikla značka adolphinata. Názvem vzdala Natálie hold své prababičce Adolfíně a babičce Marii, jejichž jména spojila. I celý koncept značky vychází z rodinných tradic a také z respektu k řemeslu a touhy po autentičnosti.
Původně jste právničkou, co člověka vede k tomu, že absolvuje takto náročné studium, a nakonec se vrhne do zcela jiného oboru? Neláká Vás někdy návrat k právničině?
Práva stále studuji, ale už v prvním týdnu školy mi došlo, že to není svět, ve kterém chci být. Potřebovala jsem protiváhu k paragrafům, a tak jsem po večerech háčkovala. Když jsem začala své výrobky dávat na Instagram, chtěly je kamarádky, pak jejich kamarádky… a najednou bylo jasné, že z koníčku je značka. Adolphinatě se teď věnuji na sto procent.
Neláká mě návrat k právničině, spíš chci budovat generační značku postavenou na tradici a ruční práci, ne na trendech. To právnické myšlení se mi hodí v pozadí při ochraně značky a nastavování procesů, ale moje energie patří teď tvorbě a rozvoji adolphinaty.
Co bylo tím přelomovým okamžikem, kdy jste se rozhodla založit adolphinatu a naplno se věnovat tvorbě a podnikání?
Zlom asi nastal ve chvíli, kdy jsem měla náročné zkouškové období a nebyla jsem zcela naplněná v právním světě. Z mého večerního háčkování se časem ve stejné chvíli stala skutečná poptávka. Udělala jsem malou kolekci, vzala ji na akci, kde se výborně prodala, a došlo mi, že to není jen koníček. Tehdy jsem se rozhodla založit e-shop a značku adolphinata.
Na jakých principech/hodnotách Vaše značka staví?
Adolphinata stojí na tradici, ruční práci a poctivém řemesle. Nechci jít cestou rychlých trendů, ale budovat generační značku, která má dlouhodobou hodnotu. Každý výrobek je výsledkem pečlivé práce a lásky k detailu – zákazník dostává něco jedinečného, co má příběh a vydrží roky. Důležitá je pro mě autenticita, kvalita a to, aby značka byla udržitelná nejen materiály, ale i v čase.
Nyní produkujete několik stovek výrobků měsíčně, jak to zvládáte? Kdo tvoří Váš tým a jakým způsobem hledáte, kdo bude jeho součástí?
Dnes už bych to sama nezvládla. Mám kolem sebe tým šikovných žen – pletařek a švadlen, které pro mě ručně tvoří jednotlivé kousky. Hodně si zakládám na tom, aby do týmu zapadly lidsky i hodnotově, nejen dovednostmi. Většinou je hledám přes doporučení a osobní kontakty, protože důvěra je v ruční práci klíčová. Každý výrobek projde mýma rukama, aby se udržela kvalita, ale bez týmu by se značka nemohla posouvat dál a produkovat stovky kusů měsíčně.
Jakým způsobem vůbec celý model funguje?
Model funguje tak, že každá z mých spolupracovnic pracuje z domova – dostane materiál a přesně popsaný úkol, co je potřeba vyrobit. Hotové výrobky mi pak vrací zpět, kde projdou kontrolou a finálním zpracováním. Díky tomu máme flexibilitu, můžeme zvládat větší objemy a zároveň udržet kvalitu, protože každý kousek projde kontrolou několika lidí, jednak slečny, která háčkuje, slečny, která našívá a další, která balí. Teprve pak se dostane finální produkt k zákaznici.
Co je pro Vás v podnikání největší výzvou?
Největší výzvou je pro mě skloubit řemeslnou kvalitu a autenticitu s rostoucí poptávkou. Chci, aby každý kousek byl poctivý a vydržel roky, ale zároveň musím zvládnout procesy tak, aby značka mohla růst. Je to neustálé balancování mezi ruční prací, kreativitou a podnikatelskou realitou – od výroby přes logistiku až po budování týmu.
Zúčastnila jste se projektu Visa She’s Next a nyní nové show Jáma lvová. Co Vám účast v těchto projektech dala?
Oba projekty pro mě byly obrovskou zkušeností. Visa She’s Next mi ukázala, že i malá značka může stát vedle zavedených firem a mít co říct – dostala jsem cenné know-how, podporu i síť kontaktů. Jáma lvová byla zase velká škola v tom, jak prezentovat sebe i značku před investory a veřejností. Obě zkušenosti mi dodaly sebevědomí, potvrdily, že jdeme správnou cestou, a otevřely dveře k novým příležitostem.
Jaké máte se svou značkou plány do budoucna?
Do budoucna chci budovat adolphinatu jako generační značku – nejen sezónní trend, ale stabilní značku, která obstojí i za deset nebo dvacet let. Plánuji rozšiřovat sortiment o nové produkty, pokračovat v limitovaných kolekcích a zároveň hledat cesty, jak ještě víc propojit tradici a moderní design. Cílem je růst, ale vždycky tak, abychom si zachovali kvalitu, ruční práci a autenticitu, na kterých značka stojí. A určitě chceme s adolphinatou nahlédnout i za hranice
V případě expanze to znamená i vyšší nároky na počet výrobců? Jak se připravujete na tento krok a jakou roli v něm hraje zachování lokální výroby a ručního řemesla?
Ano, s expanzí přirozeně rostou i nároky na kapacitu výroby. Už teď proto postupně rozšiřujeme tým o další šikovné ženy, ale vždy s důrazem na to, aby zapadly do filozofie značky a dokázaly udržet naši kvalitu. Lokální výroba a ruční práce jsou pro mě naprostý základ – nechci jít cestou masové produkce. I při růstu zůstane hlavním principem to, že každý kus projde rukama člověka, který mu věnuje péči a čas. To je to, co dělá adolphinatu jedinečnou, a toho se nechci vzdát ani při expanzi.
Co Vás motivuje a kde čerpáte inspiraci?
Motivuje mě zpětná vazba od zákaznic – když vidím, že naše kabelka nebo svetr dělá radost a stává se součástí jejich života, dává mi to obrovský smysl. Inspiraci nacházím v tradici, v řemesle a často i v každodennosti – v barvách přírody, v cestování nebo v materiálech samotných, ale také se inspiruji u zavedených známých značek. Hodně mě baví hledat, jak propojit klasické techniky s moderním designem, tak, aby z toho vzniklo něco nadčasového.
Foto: se souhlasem Natálie Marie Vlčkové
