Některé věci v životě bereme jako samozřejmost, jenže ony tak samozřejmé nejsou. Například v roce 1994 byl Organizací spojených národů vyhlášen 17. června jako Světový den boje proti suchu a rozšiřování pouští. Proč? Protože náš způsob nakládání s půdou vede k tomu, že ubývá vody v krajině a naopak přibývá suchých míst. Změna je však stále možná.
Dle údajů OSN vyčerpáváme půdu, náš přírodní kapitál, alarmujícím tempem. Pro bližší představu dochází každou minutu degradací půdy ke ztrátě plochy o velikosti čtyř fotbalových hřišť a až 40 % světové půdy je již považováno za degradovanou. Přitom zdravá půda patří k základním kamenům prosperující ekonomiky. Cílem Světového dne boje proti suchu a rozšiřování pouští je proto ještě větší upozornění a zvýšení povědomí o této problematice.
Vody v krajině může být více
Naštěstí vzniká stále více iniciativ, které se snaží navrátit vodu do krajiny. Například pivovar Radegast dokázal díky technologickým úpravám snížit za posledních 15 let spotřebu vody o 44 % (na 1 litr piva spotřebují 2,29 l vody, přičemž český průměr činí 3,4 l a světový dokonce 4,5 l), čímž se zařadil k pivovarům s nejnižší spotřebou vody na světě. Jde však ještě dál. „V posledních letech se zaměřujeme na podporu projektů, které pomáhají zadržet vodu v krajině. Dosud jsme se podíleli na vybudování či obnovení 83 tůní a mokřadů, v okolí pivovaru pak máme pro zadržení vody vybudovanou soustavu pivovarských rybníčků. Tato opatření celkově zadrží 40 milionů litrů vody ročně. Do konce roku hodláme ve spolupráci s Lesy ČR vybudovat dalších 28 tůní, u nichž budeme objem zadržené vody ještě vyhodnocovat. Chceme tak zadržet v krajině do roku 2030 více vody, než si z ní bereme,“ přibližuje aktivity Josef Jalůvka, manažer značky Radegast.
Přispějme k čistší vodě
V rámci kampaně Boj o vodu chce Radegast více zapojit i veřejnost, a to prostřednictvím spolupráce s iniciativou Ukliďme Česko. Ta od roku 2014 vybízí veřejnost, aby se zapojila do úklidu svého okolí, což se poměrně daří díky již více jak milionu dobrovolníků. Uklízet lze po celý rok, ale hlavní akce probíhají na jaře (v loňském roce se jich uskutečnilo čtyři a půl tisíce, přičemž se zapojilo téměř 200 tisíc dobrovolníků) a na podzim (zde je účast slabší, tak to pojďme změnit). Nyní Ukliďme Česko spolu s Radegastem připraví v příštích měsících více jak 100 úklidových akcí zaměřujících se na okolí vodních toků. Úklidy řek a okolí vodních toků (nebo třeba i malých studánek) budou probíhat po celé léto a vyvrcholí začátkem podzimu. „Očekáváme, že se díky kampani přihlásí tisíce dobrovolníků, kteří s čistěním okolí řek, potoků či vodních kanálů pomohou. Naše platforma má s úklidem české krajiny dlouholeté zkušenosti, v loňském roce jsme úspěšně uspořádali 4697 úklidů, do kterých se zapojilo 185 000 dobrovolníků,“ přibližuje Miroslav Kubásek ze spolku Ukliďme Česko.
Zapojit se do úklidu je snadné, stačí se registrovat na stránce www.bojovodu.cz a přidat se k již existující úklidové akci, nebo si naplánovat vlastní. Po dokončení úklidu organizátoři vyplní zprávu o jeho průběhu, přidat mohou také fotografie z akce.
„Propojujeme přirozenou péči Čechů o vodní toky s našimi aktivitami pro efektivnější nakládání s vodou. Bojovat proti plýtvání totiž může každý z nás, například sběrem dešťové vody. Proto jednotlivé zprávy z průběhu úklidů vyhodnotíme. Důležitý bude počet účastníků, rozsah úklidu či míra zapojení jednotlivých dobrovolníků. Nejaktivnější účastníky pak odměníme celkem 2030 sudy na dešťovou vodu, každý s objemem 200 litrů a s logem Radegastu. Toto sudy dohromady zadrží přes 8 milionů litrů vody každý rok. Chuť Čechů pečovat o své okolí zapadá do našeho závazku o udržování vody v krajině a péče o vodní toky. Věříme, že motivace v podobě sudů na dešťovou vodu aktivitu dobrovolníků ještě podpoří,“ dodává Josef Jalůvka.
Ambasador Boje o vodu, kajakář Vavřinec Hradílek, se již s první stovkou sudů vydal do nejsušší oblasti v České republice, což je obec Libědice. V rámci představení aktivit projektu na letošní rok pak v pražském Trojském kanálu předvedl, jak by vypadal vodní slalom bez vody. Během jeho jízdy byla voda z kanálu postupně vypouštěna, až byl nucen zůstat stát na místě. „Voda mě provází celý život, je neodmyslitelně spjata se sportem, kterému se věnuji. Vypouštějící se slalomářský kanál symbolizuje to, co se reálně děje s českou krajinou, voda z ní postupně mizí. Společně s Radegastem chceme tímto silným gestem na situaci upozornit. Věřím, že akce pomůže otevřít širší debatu o tom, jak důležité je vodu v přírodě udržet a jak k tomu může přispět každý z nás, ať už jako jednotlivec nebo firma,“ přibližuje Vavřinec Hradilek, který se do Boje o vodu zapojuje již druhým rokem. V rámci loňské kampaně sjel například na kajaku „na sucho“ Nuselské schody v Praze.
Zabojujme o vodu všichni
Napomáhat se zadržením vody v krajině lze mnoha způsoby, kromě zachytávání dešťové vody může každý z nás vysadit stromy či keře, vytvořit si jezírko nebo tůňku, případně namísto klasické střechy třeba jen garáži zvolit střechu zelenou. Radegast například v tomto směru, kromě již zmíněného, vybudoval systém propojených rybníčků, které přírodním způsobem čistí dešťovou a drenážní vodu odtékající z pivovaru, nebo zavedl anaerobní UASB systém na předčišťování odpadní vody. V čističce zároveň vzniká i bioplyn, který se dále využívá v kotelně pivovaru jako ekologické palivo k výrobě tepla. Výsledkem jsou nižší emise CO2. Dále také opětovně využívají vodu používanou při zkapalňování CO2 vzniklého při kvašení. Voda, která dříve putovala do kanalizace, nyní putuje do chladícího systému.
Pomáhají také aktivity regenerativního zemědělství, které zlepšující hospodaření s vodou při pěstování základních pivovarských surovin. V rámci Plzeňského Prazdroje jde konkrétně o projekty Pro Ječmen a Kytky pro chmel, které za pomoci regenerativního zemědělství pomáhají k lepšímu vsakování srážek na poli, vracejí živiny do půdy a zvyšuji odolnost ječmene a chmele vůči výkyvům počasí. Množství vody, které se těmito aktivitami podaří ročně v krajině zadržet, činí prozatím 58 milionů litrů, ovšem dojde k jejich rozšíření i na další místa v Česku, což objem zadržené vody ještě zvýší. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským a Chmelařským institutem vznikají rovněž nové odrůdy chmele, které se vyznačují vyšší odolností vůči suchu. Chuti piva rozhodně neuškodí, což dokazuje limitovaná várka piva Rezist uvařená z Odolchmele.
Takovýchto opatření pivovar využívá mnohem více a stále hledá nové ekologičtější cesty. Pojďme je hledat také, protože jen zapojení každého z nás může něco skutečně změnit.
Zdroj: www.un.org, www.bojovodu.cz
Foto: se souhlasem Kristýny Solničkové (Ženy s.r.o.) a pivovaru Radegast
