Dost bylo Olympiády! Věděli jste, že v Číně slaví dva Valentýny a z nich jeden dnes? Zato v Brazílii žádný a v Argentině mají rovnou celý týden.
Přinášíme pět trochu jiných pohledů na populární svátek. Tak co, kde byste chtěli žít? A co raději – Valentýna, nebo první máj?
1. Čína
2. Brazílie
Brazilci si to vynahrazují v červnu. 12. slaví takzvaný Dia de los namorados (tedy den zamilovaných), kdy se píší psaníčka, dávají dárky, sladkosti a květiny. Kromě toho je také běžné „dávat“ manželce či manželovi nové vybavení domácnosti. Slaví se mohutně, s vyzdobenými ulicemi, sambou a koncerty.
Dia de los namorados se slaví v červnu proto, že jde o předvečer svátku sv. Antonína z Padovy. Tenhle františkánský mnich má v brazilské tradici velmi čestné místo. Dokonce natolik, že není jen v kalendáři jako světec, ale také oficiálně slouží jako generál brazilské armády! Kromě toho je ovšem patronem mladých manželských párů, takže odtud původ svátku.
3. Argentina
Po světě je mnoho dalších různých fascinujících tradic pro zamilované. Třeba v Japonsku dávají ženy na Valentýna přesně odstupňované čokoládky – Giri choco patří přátelům, kolegům nebo rodině, zatímco Honmei choco musí být vyrobené doma a patří jen romantickému protějšku. Navíc mají místo našeho MDŽ další svátek v březnu, kdy muži ženám čokoládové dárky oplácejí podstatně hodnotnějšími dary.
V Německu zase Valentýn patří jen dospělým (žádné školní valentýnky!) a do jeho symboliky neodmyslitelně patří prase. Němci tvrdí, že je to proto, že je prase symbol štěstí, ale také smyslnosti a chtíče. Jendoho ovšem maně napadá, že to bude mít něco společného s masopustním veselím a zabijačkami…
Zkrátka je fascinující sledovat, jak si původně křesťanský svátek, slavný na počest jednoho Římana, který přišel o hlavu za to, že oddával zamilované páry, přizpůsobily kultury globální vesnice.
U nás málem převálcoval tradiční slovanský 1. máj, který oslavuje plodnost a jásá s jarní přírodou. Generaci našich rodičů ho ale trochu zošklivil komunismus.
Je to škoda? Nebo je Valentýn komerční slátanina? Hlasujte na našich sociálních médiích. Nebo nám o tom něco napište na blog! Kdybyste nevěděly, jak začít, napište nám, rády vám pomůžeme :-).
Foto: Shutterstock.
Říci, mám Tě rád, se má kdykoliv 🙂
To naprosto souhlasím :-). Myslím, že je jednou z úžasných věcí naší doby a kultury, za kterou zapomínáme být vděční, že to můžeme v zásadě říkat komukoli, kdykoli a jakkoli – to jsem si uvědomila, když jsem psala o Číně (a teď se třeba zabývám ženami v Afghánistánu, ty to taky mají o dost těžší!)