Přibližně každá třetí žena zažije doma nějakou formu domácího násilí. Pouze malý zlomek z nich se to tom však rozhodne informovat policii. Na 25. listopadu připadá již od roku 1999 mezinárodní den proti násilí na ženách. Valné shromáždění OSN tehdy vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace a jednotlivé neziskové organizace, aby na tento den pořádaly akce zaměřené právě na zvýšení povědomí o tomto problému, ale také aby šířili osvětu, jak postupovat, pokud se vás (nebo vašich blízkých) tento problém týká. „Za násilí je vždy zodpovědný ten, kdo se ho dopouští. I přesto se však mnoho lidí snaží najít viníka v samotné oběti,“ upozorňuje výzkum společnosti Ikea. Jedním z nejrozšířenějších je to, že mnoho žen si myslí, že k domácímu násilí může dojít proto, že partnera vyprovokují.
Pokud víte nebo máte podezření, že je někdo ve vašem okolí obětí domácího násilí, možná bude pro vás těžké hned se rozhodnout, jak vlastně reagovat. Nedovolte však, aby vám strach z toho, že řeknete něco špatně, zabránil pomoci. Čekání na správnou situaci může zabránit chopit se příležitosti někomu změnit život.
Svět pro mnoho obětí domácího násilí může být osamělý, izolovaný a plný strachu. Neváhejte použít jeden z těchto tipů, jak pomoci podpořit někdo v této zranitelné situaci.
7 způsobů, jak pomoci oběti domácího násilí
1. Udělejte si čas
Pokud se rozhodnete oslovit oběť domácího násilí, udělejte to v klidu a během časové flexibility. Neřešte tyto situace během polední pauzy, kdy víte, že se musíte rychle vrátit zpět do své práce. A to hlavně z důvodu, že pokud se vám oběť otevře, budete tu chtít být pro ni. A to, tak dlouho, jak bude potřeba!
2. Zahajte rozhovor
K tématu domácího násilí se můžete dostat tak, že řeknete: „Bojím se o tebe, protože…“ nebo „Mám obavy o tvoji bezpečnost…“ Dejte své kamarádce, kolegyni nebo sousedce vědět, že jste si všimli, že v jejím životě se udály změny, které vás znepokojují. A nezapomeňte dodat, že tento rozhovor je veden opravdu jen mezi vámi. Důvěrně a bez jakýchkoliv předsudků.
3. Poslouchejte a neodsuzujte
Pokud se kamarádka rozhodne promluvit, poslechněte si celý její příběh, aniž byste ji jakkoliv odsuzovali. Nenabízejte rady nebo příběhy, které jste slyšela z doslechu. Je pravděpodobné, že pokud budete aktivně poslouchat, dotyčná vám řekne přesně to, co potřebujete vědět. Nebojte se klást otázky, ale hlavně ji nechte promluvit o všech svých pocitech a obavách. Berte na paměti, že můžete být první osobou, které se svěřila.
4. Rozpoznejte varovné signály
Mnoho lidí se snaží domácí násilí zakrýt z různých důvodů a pro vás může být velice nápomocné znát signály, díky kterým ji můžete pomoci. Mezi fyzické příznaky mohou patřit rozpraskané rty nebo modřiny. Mnohem častěji však můžete na první pohled vnímat emocionální příznaky jako je například nízké sebevědomí, příliš omluvné nebo pokorné jednání, bojácnost nebo nadměrné chránění svého soukromí.
5. Věřte ji
Protože domácí násilí je více o kontrole než o hněvu, často je oběť jediná, kdo vidí temnou stránku pachatele. Mnohokrát jsou ostatní šokováni, když zjistí, že osoba, kterou znají a přišla jim sympatická, by se mohla dopustit takového chování. V důsledku toho mají oběti často pocit, že by jim nikdo nevěřil, kdyby lidem řekli pravdu. Věřte jim a řekněte jim to! Pro oběť může být velice důležité mít ve svém okolí někoho, kdo zná pravdu, a už jen ten fakt jim poskytne pocit naděje a úlevy.
6. Potvrďte její pocity
Není neobvyklé, že oběti mohou mít naprosto protichůdné pocity ohledně svého partnera nebo konkrétních situací. Tyto pocity se mohou pohybovat od:
Viny a hněvu
Naděje a zoufalství
Lásky a strachu
Pokud chcete pomoci, je důležité, abyste potvrdili její pocity tím, že ji dáte vědět, že mít tyto protichůdné myšlenky je naprosto normální. Ale je také důležité, abyste zdůraznili, že násilí na ženách není v pořádku v žádné formě a žít ve strachu z fyzického nebo emocionálního napadení nejde.
Některé oběti si možná neuvědomují, že jejich situace je abnormální, protože neznají jiný model vztahu a postupně si na koloběh násilí prostě zvykly. Řekněte oběti, že násilí, manipulace a zneužívání nejsou součástí zdravých vztahů aniž byste ji soudili.
7. Nabídněte jim konkrétní podporu
Pomozte oběti najít možnost, jak z bludného kruhu domácího násilí ven. Vyhledejte webové stránky, telefonní čísla na azylové domy, sociální služby, právníky, poradce nebo podpůrné skupiny. Určitě jim bude také velice nápomocné, pokud se budete základně orientovat v informacích o zákonech týkajících se ochranných příkazů. Pokud vás oběť požádá o něco konkrétního, neváhejte to udělat a pomozte. Důležité je dát ji vědět, že jste tu pro ni.
Kde hledat pomoc:
ROSA – centrum pro ženy, z.s. je nezisková organizace, poskytující komplexní pomoc ženám, obětem domácího násilí. Ta zahrnuje odborné poradenství, krizovou intervenci, sociálně terapeutické a sociálně právní poradenství, vytvoření bezpečnostního plánu a poskytování utajeného azylového ubytování pro ženy, které jsou ohrožené domácím násilím.
Persefona – organizace vznikla v roce 2007 odloučením programu proti domácímu násilí Ligy lidských práv, který poskytoval pomoc obětem domácího násilí již od roku 1999. Hlavní pilíř činnosti organizace tvoří dlouhodobá komplexní pomoc obětem domácího násilí, sexuálního zneužívání a znásilnění starším 16 let z Jihomoravského kraje. Podpora dál směřuje k těm, kteří se obětem uvedeného příkoří snaží pomoci.
Acorus – poskytuje osobám ohroženým domácím násilím komplexní odbornou pomoc směřující k překonání nepříznivé sociální situace a k začlenění do běžného života bez přítomnosti násilí.
Foto: Shutterstock
Zdroj: Ikea, Wikipedia Commons, ROSA
Autorka: Lucie Janotová
Naštěstí jsem domácí násilí v pravém slova smyslu nikdy nezažila a první manželství jsem po 12ti letech vzdala dříve, než by k něčemu takovému třeba mohlo i dojít.
Za násilí je vždy zodpovědný násilník, nikdy ne oběť
Jj, je potřeba nikoho nesoudit rychle a bez dostatečné znalosti celé situace. Člověku z venku může připadat nad slunce jasné domácí násilí netolerovat. Ovšem často nemusí vnímat všechny detaily, jak se vše vyvíjelo postupně a plíživě. Navíc násilník nemusi být úplně zvrácený “záporák”, ve světlé chvíli může být velmi milý a pozorný, slibovat hory doly. Nebo naopak využívat psychický nátlak, např. výhrůžky sebevraždou v případě rozchodu. Každopádně podpora okolí je určitě důležitá ❤️ ať už se oběť rozhodne pro jakýkoliv postup v jakémkoliv časovém plánu.
sama jsem určitou formu domácího násilí zažila, tak snad i umím poradit, jde o to, že týrané ženy se většinou tolik bojí svých partnerů, že dobým radám uvěří až po mnoho letech a dalších špatných zklušenostech…
Děkujeme
Velmi důležitý článek.