Vzala půdu plnou bodláků po dědečkovi a začala sama farmařit. Dnes za své výrobky sbírá jednu cenu za druhou

Vzala půdu plnou bodláků po dědečkovi a začala sama farmařit. Dnes Barbora Spitzová za své výrobky sbírá jednu cenu za druhou. Tu poslední v soutěži Česká biopotravina roku, kde si její Kaštánkovo sušené maso vepřové s tymiánem a zázvorem odneslo hlavní cenu.

Celé dětství jste prožila na farmě, takže víte, že jde o pořádnou dřinu, přesto je to něco, k čemu jste se vrátila. Ale čím jste chtěla být “až vyrostete”, až dokončíte školu?

Původně jsem chtěla být advokátka po mamince.

Jste vystudovaná zemědělská ekonomka, byla tedy touha po vlastní farmě něco, co vás provázelo už během studií? Nebo jste se viděla spíše někde v kanceláři?

Určitě jsem netoužila po farmě v době studií, to přišlo až později s narozením syna. A po studiích na vysoké škole jsem nastoupila na Pozemkový úřad.

Když jste před čtyřmi lety začínala farmařit, tak jste půdu po dědovi a tatínkovi plnou bodláků zkulturňovala prakticky sama jen s traktorem. Kolikrát se během těch prvních měsíců objevila myšlenka, že jste se na měla raději vykašlat?

V té době vůbec, to přišlo až později. Takové myšlenky mne napadaly, kdy jsem hospodařila úplně sama a byla jsem na dně svých sil. Ale jsem hodně bojovná a věci, které by člověka normálně rozhodily, mne většinou posílí a bojuju dál.

Váš děda chtěl farmařit, ale režim mu to nedovolil. Myslíte si, že je dnes farmaření a práce v zemědělství vnímaná prestižněji, než tomu bylo za dob JZD?

Myslím si, že ne. Možná spíš naopak. Slyšela jsem i názor od lidí, že nechápou, proč s vysokou školou “kydám hnůj“, proč jsem se snížila na takovou úroveň.

Měnila byste ještě dnes práci na farmě za práci v kanceláři?

V žádném případě, to by byla moje smrt.

O farmářích se říká, že musí umět všechna řemesla. Co nového jste se během těch let naučila vy?

Naučila jsem se toho spoustu. Jelikož nemám zemědělské vzdělání, tak v podstatě vše o zvířatech, se kterými pracuji, o tom, jak střídat plodiny na poli, jak hospodařit ekologicky, jak vyrábět sýry, jak žádat o dotace, jak správně propagovat svoje produkty….a mnoho dalšího.

Kromě počasí, jací jsou dnes největší strašáci farmáře?

Papíry – myšleno byrokracie – to je horší než hraboši a sucho (smích).

Farma začínala s prodejem kozích mléčných výrobků. Proč zrovna tato volba? Máte vy sama třeba intoleranci na laktózu?

Já osobně ne, ale moje máma, sestra a teď ji zjistili i synovi. A přesně proto jsem volila kozí výrobky… I když třeba syn nemůže ani kozí mléko. Ale lidé s intolerancí na kravské mléko si mohou kozí výrobky dát.

Výrobky z vaší farmy získávají pravidelně ocenění kvality. Kdo a jak se podílí na vymýšlení nových? Máte někde ukryté rodinné recepty a postupy, které jste “jen” vynesla na světlo světa?

Všechno jsou naše receptury, které tak nějak vyplynou z výroby. Pak většinou všichni ochutnáváme možné varianty, řešíme nedostatky a konečný produkt dolaďujeme.

Vaše Kaštánkovo sušené maso vepřové s tymiánem a zázvorem se před pár dny stalo vítězem v kategorii Česká biopotravina roku 2019. Kde vás tato úžasná zpráva zastihla a jak jste na ni reagovala? Je pro vás vítězství závazkem do další práce a rozvoje? Máte už další plány?

Byla jsem na chatě a měla jsem už docela špatnou náladu, že jedeme domů, takže mi docela dlouho trvalo než mi došlo, že je to realita a ne vtip. Plánů máme spoustu, snad se nám jich podaří splnit co nejvíce. Ale to ukáže čas. Vítězství nás namotivovalo, abychom šli dále kupředu, a současně je pro nás znamením, že má naše práce smysl.

Kdo u vás testuje nové výrobky? A jak dlouho trvá, než si s klidným svědomím řeknete “ano, tohle je ono”?

Většinou opravdu já, kolega, jeho žena, můj manžel, syn… No prostě kdo jde zrovna kolem. Pokaždé to trvá jinak dlouho, někdy je to rozhodnuté hned, někdy produkt dolaďujeme i týdny, měsíce.

Jaké máte vztahy s okolními farmáři? Funguje tam rivalita, nebo spíše vzájemná výpomoc?

Oboje.

Dá se farmaření naučit? Mají podle vás zemědělské školy smysl? A dá se farmaření “dělat jen pro peníze”?

Farmaření se naučit dá určitě, zemědělská škola dá studentovi základ, na kterém může stavět, ale praxe je nejdůležitější.
Farmařit pro peníze se určitě dá, myslím, že v našem státě máme mnoho příkladů, které to dokazují.

Proč jste si zvolila cestu ekologického farmaření a výroby biopotravin? Cesta je to o hodně trnitější než tradiční zemědělství.

Nemyslím si, že by to byla cesta trnitější, a navíc mi to celé dává více smysl, beru to jako samozřejmost vyrábět něco zdravého, za čím si stojím…

Kdo je pro vás ve farmaření vzorem? Ať už u nás nebo v zahraničí…

Ne vyloženě konkrétní subjekt, ale líbí se mi, jak se hospodaří v Rakousku a Německu. Německo je pro mě vzorem, i co se týká biopotravin. Jsou o mnohem dál než ČR.

Jaké jsou plány na farmě v následujících letech? A kolik dnes zaměstnáváte lidí?

Čeká nás ještě hodně, hodně práce. Jsme na samém začátku i právě proto, že jsme 4 (já, kolega, jeho žena a paní, která brigádně chodí dojit). Ale děláme, co můžeme, a pomalu se snad dostaneme k cíli.

Co děláte, když zrovna nefarmaříte? Může si vzít farmářka někdy volno a odjet na dovolenou?

V podstatě to šlo poprvé až loni. Ale přes léto ani tak většinou není čas odjet, pořád se něco děje. Dělá se seno nebo jsou žně… Trefit se do termínu, kdy se na farmě nic neděje, prostě téměř není možné.

Jak se dnes na vaše farmaření dívá tatínek?

Já myslím, že konečně pochopil, že to myslím vážně (smích).

Více zajímavostí nejen o biopotravinách, ale také nejrůznějších akcích, které probíhají během září, jež je Měsícem biopotravin, se dozvíte na www.myjsmebio.cz.

Co je BIO?

BIO je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. BIO může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace.

Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smí používat pouze ti producenti, jenž dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce. Systém prověřování je nastaven tak, že minimálně jedenkrát za rok projde celý řetězec od prvovýroby až po distribuci kompletní speciální kontrolou, která je nadstavbou pro standardní kontroly v konvenčním zemědělství.

Více tipů na zajímavé akce či příležitosti poznat svět biopotravin a ekologického zemědělství najdete na www.mesicbiopotravin.cz.

Foto: se souhlasem Barbory Spitzové