Dominiku vždy fascinovaly příběhy lidí, kteří se jednoho dne rozhodli změnit věci k lepšímu. A její kniha Laskavci - Příběhy (ne)obyčejných lidí, kteří mění svět, jen dokazuje, že dobro stále existuje. Dominika Trčková se narodila v Plzni a dlouho pracovala jako novinářka na volné noze. Ve svém portfoliu má řadu PR projektů, ale i produkci gastronomické akce Prague Food Festival. V roce 2015 se přidala do týmu Nadace Karla Janečka, kde se stala programovou koordinátorkou oblasti Laskavosti. „Je spousta lidí, kteří chtějí pomáhat nebo si založit charitativní projekt, ale nevědí, jak to uchopit. Moje knížka je vlastně takovým návodem...,“ vysvětluje na úvod.
Může laskavost zachránit náš svět? Jen čtěte dál…
Co vlastně podle Vás osobně znamená laskavost?
Tématu laskavosti se věnuju mnoho let. Slyšela jsem spousty definic. Pro mě je to láska k druhým, ke zvířatů, planetě, životu…Jste autorkou knihy Laskavci - Příběhy (ne)obyčejných lidí, kteří mění svět. Vzpomenete si na první myšlenku, která Vás vedla k sepsání této knihy?
V roce 2016 jsem dostala na starost projekt #laskavec, který inicioval Karel Janeček. Projekt má za cíl oceňovat lidi za jejich dobré skutky. Natáčíme s Laskavci inspirativní krátká videa. No a díky rozhovorům s Laskavci jsem si uvědomila, že změnit svět může každý z nás, jen musí chtít. Pochopila jsem, že v laskavosti je síla. Každé to setkání bylo neuvěřitelně inspirativní a já vyslala myšlenku, že bych jim chtěla věnovat více prostoru než jen krátká videa. Probouzela jsem se s myšlenkou na knihu o dobrých lidech, ale potřebovalo to uzrát. Napsat knihu mi přišlo něco děsně velkého, měla jsem z toho velký respekt.Co je smyslem celé knihy Laskavci?
Kniha má více cílů. Inspirovat ostatní ke konání dobra, poděkovat těm, kteří již pomáhají, dodat radost a naději, že lidé jsou dobří. A zároveň z prodeje každé knihy putuje 12 x 21 = 252 korun na projekty oceněných Laskavců. Seznam najdete na www.laskavost.cz
Kniha obsahuje řadu velice inspirativních příběhů lidí, kteří nezahořkli, pomáhají a nevidí v ničem problém. Zasáhl některý z nich Vaše srdce více než jiné?
Každý z těch příběhů mě zasáhl. A někteří Laskavci se dostali i do mého soukromého života. Například františkánský kněz Otec Šebestián, který byl oceněn za to, že otevřel brány svého kláštera pro lidi bez domova, nás provedl naší šumavskou svatbou. Je to úžasný člověk. Strávila jsem noc v tom klášteře a poznala “trosečníky”, které zachránil a dal jim šanci na důstojný život.V knize jste vyzpovídala řadu odborníků, například lékaře Jana Vojáčka, farářku Martinu Viktorii Kopeckou nebo biohackerku Veroniku Allister. V čem Vás jejich výpovědi nejvíce inspirovaly?
Chtěla jsem, aby kromě příběhů byly v knize zajímavé informace z oblasti vědy, a tak jsem oslovila odborníky. S Janem Vojáčkem jsme se bavili hlavně o tom, jak je důležité být laskavý sám k sobě a pak mohu být laskavý k ostatním. S Martinou Viktorií Kopeckou jsme se bavily o laskavosti a vztazích. Moc se mi líbila myšlenka, že pokud chceš být šťastný, dělej šťastnými lidi okolo sebe. Pokud totiž budeš dělat lidi okolo sebe šťastnými, budeš šťastný i ty. A Veronika mě zasvětila do meditace laskavosti, což je úžasný nástroj. Je to specifický druh meditace, kdy soucítíme s ostatními lidmi.Dovolím si Vás citovat: „Abychom mohli být laskaví k ostatním, tak musíme být nejprve laskaví sami k sobě.“ Jak se sama tohoto svého motta držíte v praxi?
Vnímám to jako velmi důležité, aby člověk nevyhořel a mohl se věnovat dobročinným činnostem. Momentálně jsem na mateřské dovolené, tak se snažím na to nezapomínat. Učím se říkat si o pomoc.
Jaké jsou Vaše pilíře laskavosti? Čím můžeme jít laskavosti naproti?
Je dobré si uvědomit, zvlášť v těchto nelehkých časech, že laskavost je vlastnost, která nás vede ke spolupráci a pomáhá nám být více napojeni na společnost. Je to dovednost, bez níž můžeme my lidé jen těžko fungovat. Věřím, že je to dovednost, která může zachránit tento svět. Nemusíme začít dělat velké charitativní projekty. Někdy stačí zavolat babičce nebo obejmout někoho blízkého. V knize mám principy, proč být laskavý. Zaprvé, být dobrým člověkem nás dělá šťastnějšími, laskavost je win-win strategie, laskavé srdce rovná se zdravé srdce, laskavost může prodloužit život, být milý nic nestojí a přináší to cenná přátelství, laskavost může být cesta k úspěchu…Často se setkávám s názorem, že „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán.“ Jak zbořit tohle klišé?
Laskavost je často vnímána jako slabost, to je ale chyba. V laskavosti je totiž velká síla. Nejlepší je si to zkusit. Udělat nějakou drobnou radost. Pak zjistíte, jak hezký to je pocit a budete ho chtít zažívat znovu a znovu. Někteří Laskavci jsou až závislí na pomáhání.Jak můžeme laskavosti učit sebe i své děti?
Nejlepší je laskavost žít, být svým dětem tím nejlepším vzorem. Pokud budou vyrůstat v prostředí, kde je normální pomáhat, tak věřím, že i ony budou v dospělosti dělat to samé. V nadaci máme projekt #jsemlaskavec, který je právě zaměřen na laskavost a děti. 13. listopadu je Světový den laskavosti a v tento den děti konají dobré skutky, je to velmi oblíbený happening.Jak začít být laskaví sami k sobě, abychom mohli být nápomocni ostatním?
Je důležité si uvědomit, kolik času chci věnovat dobrovolnictví a kolik času chci věnovat sám sobě. Dělat si drobné radosti, naučit se říkat ne, umět odpočívat…
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíte .
Načítání komentářů...