“Onemocnění vznikající z dlouhodobého pracovního stresu” – tak definuje Světová zdravotnická organizace syndrom vyhoření známý také jako burn-out syndrom, který může výrazně ovlivnit nejen pracovní výsledky, ale také váš celkový zdravotní stav, vztahy nebo rodinu. Trpí jím každý pátý Čech a množství případů výrazně stouplo během pandemie koronaviru, a to až o 15 %. Jaké jsou jeho příznaky? Jak mu předcházet, ale hlavně kde hledat pomoc? Jen čtěte dál…

„Chronický stres, nezdravý životní styl a často také nevhodné pracovní podmínky. To vše může vést k syndromu vyhoření, který se objevuje i u psychicky úplně zdravých lidí,“ říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.

Jak takový syndrom vyhoření vlastně vypadá?

Zjednodušeně – člověk pro svou práci dlouho hoří, až postupně vyhasne. Na druhu profese přitom zas tolik nezáleží, i když se často spojuje s manažerskými pozicemi a pomáhajícími profesemi, jako jsou lékařské obory, psychologie, pedagogika nebo sociální práce.

Foto: Shutterstock

Syndrom vyhoření mohou ovlivňovat určité osobnostní faktory, jako jsou například sklony k perfekcionismu, workoholismu nebo větší touha po výsledcích, dále prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, nebo pracovní podmínky, třeba motivace, objem práce a podobně.

Počáteční fáze syndromu vyhoření poněkud paradoxně začíná v momentě, kdy má člověk extrémní energii, jede naplno, dává do své práce všechno, ale zároveň má pocit, že není dostatečně doceněný a že vše, co dělá, je málo. V tomto okamžiku si ale to, že má problém, uvědomí jen málokdo. V dalších fázích pak začíná postupně docházet ke ztrátě energie, k narůstání pocitu frustrace a k postupnému ztrácení smyslu nejen v zaměstnání, ale také v soukromém životě. Příznaky syndromu vyhoření mohou totiž vést až k narušení rodinných, partnerských i přátelských vztahů.

Foto: Shutterstock

Jaké jsou hlavní příznaky syndromu vyhoření?

Mezi základní psychické příznaky patří vedle únavy i pokles výkonnosti a kreativity, deprese, úzkosti a pocity zklamání, poruchy paměti a soustředění, neschopnost uvolnit se i citová otupělost a apatie. Syndrom vyhoření může ale také výrazně ovlivnit fyzické zdraví. Objevují se poruchy trávení a dýchání, pokles libida, poruchy spánku, vysoký krevní tlak, pocity vyčerpání i větší náchylnost k návykovým látkám.

Také v případě syndromu vyhoření je základem prevence. Mnohem lepší je snažit se tomuto onemocnění předcházet, než pak řešit jeho nepříjemné následky.

Foto: Shutterstock

9 bodů, jak vyhoření účinně předcházet:

1.    Nebuďte sami. Rozvíjením vztahů s rodinou, přáteli i kolegy přispějete ke své osobní pohodě.

2.    Nepřepínejte se. Stanovte si realistické nároky a dosažitelné cíle. Naučte se říkat ne ve chvílích, kdy se cítíte vyčerpaně.  

3.    Najděte balanc. Starejte se o dobrou organizaci času a pestrost činností a zážitků v pracovním i osobním životě.

4.    Relaxujte. Dbejte na dostatek spánku a odpočinku. Pomoci mohou i nejrůznější relaxační techniky.

5.    Nezapomínejte na koníčky a čas pro sebe. Je důležité nebýt jen pro druhé, ale i sám pro sebe.

6.    Buďte k sobě laskaví. Vnímejte své myšlenky, energii i tělo. Nedávejte nepříjemné pocity na vedlejší kolej.

7.    Hýbejte se. Odpoutáte tak myšlenky od běžných starostí a endorfiny vám zlepší náladu.

8.    Choďte do přírody. Najděte si svá oblíbená místa a nechte čas jen tak plynout.  

9.    Nebuďte obětí moderních technologií. Dovolte si nebýt k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu. 

Co dělat při prvních příznacích syndromu vyhoření?

Pokud na sobě zpozorujete příznaky syndromu vyhoření, nepotlačujte je, netlačte na sebe, mluvte o nich se svými blízkými a sdílejte své pocity. Dalším krokem by pak mělo být vyhledání odborníka (psychologa nebo psychiatra), který vám nabídne konkrétní doporučení, jak postupovat. Řešením může být delší dovolená (sabbatical) nebo změna pracovní pozice, zaměstnavatele nebo profesního oboru. Hlavně na sebe nespěchejte a nechtějte vše vyřešit hned, to by vás mohlo ještě více vyčerpat. Dopřejte si čas pro sebe. 

Foto: Shutterstock

Zdroj: Loono, WHO, Wikipedia Commons

Tagy:
8 Komentářů
  1. KláraOdehnalová 2 roky ago

    Jo, takový syndrom vyhoření pociťuji od Covidu celé mé studium. Naštěstí už bych to letos měla dokončit, ale chybí tam ten hnací motor. Budu muset zatnout zuby a posunout se dál. Tlačí mě k tomu mé vysněné povolání…

  2. EsterNováková 2 roky ago

    Já jsem docela hodně vyhořela poté, co jsem zjistila, jak se u nás ve firmě věci mají. Už jsem nebyla ani schopna se bavit se svými kamarády a kolegy z práce. Byla jsem věčně unavená. Chtěla jsem si zlepšit alespoň spánek a tak jsem si pořídit horizontální žaluzie z https://www.univers.cz/horizontalni-zaluzie/ a trošku se mi nálada zlepšila.

  3. Kristýna Štírová 2 roky ago

    Za mě je tohle hlavně o vnitřním dialogu a nějakém sebeuvědomění sebe samé. Kdysi jsem dělala ve firmě, co vyráběla výrobní haly. Všechno to bylo super, ale pak toho na mě prostě bylo moc. Tak jsem šla za vedením a řekla, že jestli mě tu chtějí ještě mít, tak musím trochu zabrzdit. No… a světe div se, ono to vyšlo. Líná ústa, holé neštěstí, jak se říká. 🙂

  4. Romana Mlynářová 2 roky ago

    Inspitrativní článek.

  5. Hezky sepsané, jen nalézt tu správnou míru a cestu dá někdy hodně zabrat, zvážit správně všechna pro a proti…

  6. Lenka Hudečková 2 roky ago

    Naštěstí pro mě již nechodím do práce, pracuji z domu nárazově, takže mě tyhle stavy přešly, ale sama je vidím na kamarádkách. Radím jim, aby zvolnily… Dceřina tchýně nedávno skončila v nemocnici – totální zhroucení 🙁 ♥

  7. NelaVávrová 2 roky ago

    kazdy svym zpusobem zacina pocitovat syndrom vyhoreni, ale dulezite je nechat praci v praci a mit pro co zit a mit se na co tesit, uvedomit si, ze prace je jen prace….

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account