Darovat svůj čas znamená dát někomu ten největší dar. Jelikož nám začal adventní čas a všichni přemýšlejí, čím koho obdarují, mohl by vás inspirovat příběh ostravské ADRA dobrovolnice Hedviky. Čas, který tráví s malou Amálkou je důkazem, že dárek nemusí být vždy zabalený do papíru a převázaný mašlí. Když se člověk stane dobrovolníkem, vnese tak radost do života nejen člověku, jemuž věnuje svůj čas, ale také sobě.
Šestatřicetiletá Hedvika pracuje jako ekonomka ve strojírenské firmě a přes projekt Ježíškova vnoučata, v rámci kterého dvakrát obdarovala seniorky z ostravského domova Magnolie, se dostala až k dobrovolnictví. Tehdy jsem pochopila, že někdy stačí opravdu málo, aby člověk druhému udělal radost. A že ten pocit mi dává obrovský smysl,“ vzpomíná Hedvika. Dnes se i přes pracovní vytížení věnuje Amálce, holčičce z pěstounské rodiny.
Čas pro děti i seniory
Hedvika se po zkušenosti s Ježíškovými vnoučaty přihlásila jako dobrovolnice do Dobrovolnického centra ADRA Ostrava. Už rok a půl pravidelně navštěvuje paní v domově pro seniory v Klimkovicích. I když se zdravotní stav její klientky v posledních měsících zhoršil, Hedvika za ní dál dochází a je jí oporou i v těch nejtěžších chvílích. „Věřím, že i když spolu už nemluvíme, vnímá, že tam jsem. A to stačí,“ říká dobrovolnice.
Letos v červnu se Hedvika rozhodla rozšířit své dobrovolnické působení a pomáhat i dětem. Koordinátorka ADRA ji propojila s dvanáctiletou Amálkou, která žije v pěstounské péči své babičky. Amálka je veselá, vnímavá dívka se spoustou zájmů – ráda maluje, tancuje, miluje zvířátka a zpívá ve školním sboru. Když se Hedvika poprvé setkala s Amálkou, rychle mezi nimi vzniklo přirozené pouto. Společně tráví čas hraním deskových her, tvořením nebo procházkami po okolí. Chodí také na výlety – v létě navštívily Landek nebo se prošly kolem rybníků v Polance nad Odrou. Jedno z nejhezčích společných odpolední zažily při pikniku v lese, který si samy připravily – s dekou, občerstvením a smíchem. Pro Amálku to byl vůbec první piknik a dodnes na něj s nadšením vzpomíná.
Jelikož má Hedvika koníka, často společně s Amálkou míří i do stáje, kde jí ukazuje, jak se starat o koně, krmit jej a trénovat. Chodí také na vycházky do blízkého okolí. „Mám Hedviku moc ráda, vždycky mě rozesměje a děláme spolu spoustu věcí, které mě baví. Je to jako mít starší velkou kamarádku,“ říká Amálka s úsměvem. V rámci společných setkání Amálka občas chodí i k Hedvice domů. Tam spolu vaří a pečou, ale věnují se i „holčičím věcem“ – zkouší si šminky, povídají si o nejrůznějších tématech, smějí se a tráví spolu čas jako kamarádky. Když se nemohou vidět osobně, často si volají a povídají o všem možném. Hedvika Amálce pomáhá s učením, především s angličtinou, a pokaždé se snaží vymyslet něco nového a zajímavého, aby jejich setkání bylo pro Amálku přínosné i zábavné.
Dobrovolnictví vnímá Hedvika jako obohacení i pro sebe. „Od Amálky se učím radovat z maličkostí. Každé setkání mi dodává energii a smysl,“ říká. Také Amálčina babička si přítomnost dobrovolnice velmi pochvaluje: „Jsem moc ráda, že k nám Hedvika chodí. Amálka má ve svém životě další blízkou osobu, které důvěřuje, a já vidím, že jí to prospívá. Navíc mám chvíli na oddech, což je pro mě velká pomoc,“ dodává s vděčností.
Společné plány na Vánoce
S blížícími se Vánocemi mají Hedvika a Amálka spoustu plánů. Chtějí spolu péct vánoční cukroví – už mají vybrané druhy, které mají obě nejraději. Chystají se také vyrábět ozdoby na školní jarmark, kde je Amálka bude prodávat se svými spolužáky. A Hedvika ji přijde podpořit i na vystoupení dětského sboru, který bude zpívat koledy při rozsvěcování vánočního stromu v Mariánských Horách. „Na Vánocích mám nejraději tu atmosféru. Mám pocit, že právě tehdy si lidé víc všimnou jeden druhého,“ říká Hedvika. A právě o to v dobrovolnictví jde – všimnout si druhého člověka, mít o něj zájem a být mu nablízku, když to potřebuje.
Pomáhat nejen o Vánocích může každý
Dobrovolnictví má zvláště před Vánoci zvláštní kouzlo. Lidé více přemýšlejí o druhých, o hodnotě lidské blízkosti a o tom, jak mohou přinést radost nejen dárkem, ale i svým časem. Organizace ADRA Ostrava tak i letos před Vánoci registruje zvýšený zájem o dobrovolnictví, přesto však stále hledá nové dobrovolníky a dobrovolnice. „Rádi přivítáme nové zájemce a pomůžeme jim najít oblast, ve které se budou cítit dobře – ať už jde o pomoc seniorům, dětem, nebo lidem s postižením. Dobrovolnictví není o velkých činech, ale o obyčejných setkáních, která mohou měnit životy – těm, kterým pomáháme, i těm, kteří pomáhají,“ říká vedoucí DC ADRA Ostrava Kristýna Velvéthy.
I v případě, že nejste z Ostravy, můžete se porozhlédnout ve svém okolí, jistě najdete organizaci, která vás jako dobrovolníka přivítá.
Zdroj: Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava
Foto: Dobrovolnické centrum ADRA Ostrava (se souhlasem)
