Podnikat s dvěma dětmi? Anna Tejklová vás přesvědčí, že všechno jde.
Organizovat výstavy, obíhat galerie a malovat velká plátna jako dřív – to si Anna Tejklová se dvěma temperamentními dětmi neuměla představit. Pozměnila tedy svou profesi tak, aby se mohla věnovat potomkům a k tomu i pracovat. Z malířky se stala úspěšná módní návrhářka, jejíž modely značky Anna Anna si můžete koupit prostřednictvím Katalogu ŽENY s.r.o.
Odmalička neustále malovala. Část dětství strávila s rodiči v Izraeli, kde chodila i do místní školy. „Neuměla jsem ani slovo hebrejsky a první měsíce ve škole jsem se s ostatními dětmi a učitelkami dorozumívala převážně kreslením. Fungovalo to a tenkrát jsem pochopila, že malováním najdu cestu k lidem a oni ke mně i beze slov,“ vzpomíná. Ruku v ruce s malířskými plátny šla i móda, pro kterou měla vždycky slabost, nikdy dřív ji však sama netvořila. „Teprve v těhotenství s rychlými přírůstky a úbytky váhy jsem si uvědomila, jak omezená je u nás nabídka kvalitního oblečení, a že je téměř nemožné sehnat něco v barvě a střihu, který není zrovna v módě. Všechny řetězce totiž prodávají skoro to samé,“ říká. A protože s narozením synů hledala práci, která by se dala skloubit s péčí o dvě děti, a nebyl čas obíhat galerie a pořádat výstavy, vznikl nápad přenést barevné malby z plátna na látku a začít dělat šaty jako obrazy. Spojila tedy své dva hlavní zájmy – malbu a módu, což šlo dobře prodávat v době, kdy řada lidí už nechce utrácet za nekvalitní a tuctové věci ve velkém vyrobené v Asii. Chtěli kvalitu – a tu jim Anna dokázala nabídnout.
Jak jsem uspěla?
Anna není typ podnikatelky, která by se do byznysu vrhla po hlavě a vsadila všechno na jednu kartu. „Nikdy jsem nebyla z těch žen, které s dítětem u prsu píší prezentaci, poté vyřídí mezinárodní hovor a nohou míchají polévku. Byla jsem s dětmi od jejich narození intenzivně a ráda. Kluci nezažili žádnou separační úzkost, odměnou je nám teď hladký přechod do školky a jejich dobré zdraví,“ vypráví. Normální pracovní dny má Anna vlastně teprve tento rok, kdy jsou oba její synové – šest a půl a čtyři roky – ve školce a blíží se i škola. „Mám teď na práci čas, kterého si vážím a neplýtvám s ním. Například nemáme už sedm let televizi. Ale samozřejmě stále řeším, jak vyvážit čas pro rodinu a pro práci, aby netrpělo jedno ani druhé,“ říká k tématu slaďování a pokračuje: „Někdy je to náročné a jsem hodně roztěkaná a nesoustředěná. Příklad za všechno: když byl mladší syn ještě batole, udělala jsem mu do jeho lahvičky hodně silné kafe a sama sobě vanilkový Nutrilon. Naštěstí jsem si toho včas všimla.“ S podnikáním začala Anna pozvolna a podle svých slov velice intuitivně, podle aktuálních možností a situace. Když děti spaly nebo se staral manžel a její rodina, dělala postupně drobné kroky, ze kterých se během let vyvinul – a stále vyvíjí – byznys. Anna vsadila na originalitu, díky čemuž našla i první zákaznice, převážně na internetu, ale také mezi kamarádkami, jejich maminkami, sestrami a tak dál. „Osobní doporučení a dobrá zkušenost se zbožím je ta nejlepší reklama. Ráda se účastním různých městských veletrhů s módou, kde se mohu se zákaznicemi setkat osobně. Můžu jim tak rovnou poradit, jaké barvy jim sluší a doporučit vhodný střih,“ dodává.
Češky jsou krásné, ale …
Jeden z náročnějších úkolů, který musela Anna na začátku vyřešit, bylo najít šikovnou švadlenu. To se jí podařilo díky kontaktu přes internet. „Látky kupuji italské, ale průběžně sleduji nabídku i jinde. Cenu mého zboží určují hlavně finanční a časové investice. Tím, že každý kus je originál, odvíjí se cena vždycky od konkrétních šatů. Musím vzít v úvahu náklady na množství látky, barev, kamínků, ušití, dále čas a především náročnost malby,“ vysvětluje. Řada módních návrhářů si často stěžuje, že české ženy kvalitu neocení, protože móda je u nich na rozdíl třeba od Francouzek nebo Italek záležitost, do které investují až na posledním místě – až když je opravená televize, auto má nové gumy a tak dále … Podle Anny se situace za posledních pár let sice zlepšila, pořád je však obrovský prostor posouvat se kupředu. „Vídám hodně přirozeně hezkých žen, které se svou krásou vůbec neumějí zacházet: jsou shrbené, oblečené do lyžařských bund a olezlých džínů, neupravené a neženské. Z holky, která by mohla být femme fatale, je ve výsledku nenápadný chlapec odvedle,“ říká a dodává: „Žijeme ve světě, kdy se ženy dobrovolně hyzdí a zbavují ženskosti ve jménu filozofie, že krása je povrchní a podřadná. Kolikrát jsem překvapená, že ta samá žena, která horuje třeba pro úpravu cyklostezek, protože jí přijdou zanedbané, sama sebe nevnímá jako možnost pro okamžité zkrášlení okolí a je na ni samotnou smutný až nepříjemný pohled – protože je zanedbaná.“ Podle Anny není tak těžké být elegantní ani na mateřské, přestože mnoho žen tvrdí, že na to není čas. „Znám matku šesti dětí, která si tu půl minutu na nandání náušnic a rtěnky vždycky najde, stejně jako jsem ji nikdy neviděla se špinavým horolezeckým batohem, jakým se česká pískoviště jenom hemží. Vždycky chodí s kabelkou,“ říká. Když si my ženy stěžujeme, že nejsou muži, kteří by nás obdivovali, otevírali nám dveře a zacházeli s námi jako ženami, můžeme si za to podle Anny hlavně samy: čím větší bude množství neženských žen, tím víc bude ubývat klasických mužů, jaké chceme a potřebujeme. „Tohle je jeden ze zásadní cílů mého módního tažení: dodávat ženám sebevědomí, smyslnost, ženskost, barvy a lesk, nebát se být nápadná a přitažlivá, protože i to je důležité pro zdravou evoluci,“ uzavírá.
Modely od Anny Tejklové si můžete koupit v sekci Nakupuj.
Zdroj: JanaLeBlanc
