V roce 1908 pochodovaly tisíce žen ulicemi New Yorku při demonstracích za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen“, který se později přejmenoval na Mezinárodní den žen a každoročně připadá na 8. března.
Na 7. března, den před Mezinárodním dnem žen, připadají rovněž 169. narozeniny Tomáše Garrigue Masaryka, prvního prezidenta Československé republiky. TGM byl nejen kosmopolita, obratný politik a diplomat. Díky vlivu své ženy Charlotty Garrigue byl i aktivním a velmi progresivním zastáncem žen a feminista. Podporoval zavedení volebního práva pro ženy i jejich aktivnější roli ve společnosti. Nabízí se proto otázka, jak by hodnotil dnešní postavení žen a debatu o ženské otázce on.
Jistě by ocenil to, že dnešní ženy se pohybují v mnoha oblastech veřejného života, mají vliv a možnost seberealizace. Jak by se ale díval na to, že vlivné ženy jsou často devalvovány nebo dokonce přirovnávány k čarodějnicím, jak se to stalo například Hillary Clinton v amerických prezidentských volbách? A nemusíme jít až do zámoří – jak by hodnotil nedávné vyhrocené diskuse o Istanbulské úmluvě? Jak by vnímal argument, že úmluva proti násilí na ženách poškodí tradiční rodiny a vezme otcům právo na děti? TGM rozuměl tomu, že malá země jako Československo nemůže stát osamoceně a potřebuje být aktivně zapojena do mezinárodních úmluv. To bychom si měli připomenout ve chvíli, kdy pragmatická řešení se zdají být mírou všeho.
V dnešní době, kdy vyvstává tolik jiných hrozeb – klimatické změny, s ním spojené sucho, nedostatek vody a chudoba a problémy spojené s migrací, či narůstající tenze mezi velkými státy – se může zdát, že téma postavení žen je marginální. Opak je ale pravdou.
Rovné příležitosti mají pozitivní dopad na ekonomický rozvoj zemí a mluvit o nerovnostech mezi ženami a muži znamená zvyšovat naši citlivost vůči svému okolí, otevírat se dialogu a také upozorňovat na ty nejohroženější skupiny žen ve společnosti, mezi které patří ženy bez domova, Romky a migrantky, seniorky, sólo matky a ženy v prostituci.
Podobně jako před 111 lety, ženy se i dnes zasazují o zlepšení současného světa. Dnes všichni sledujeme švédskou studentku Gretu Thunberg, která mobilizuje tisíce středoškoláků za zlepšení klimatu. Nebo Malálu Jusúfzaj, pákistánskou dívku, která bojuje za právo dívek na vzdělávání a za své úsilí dostala před několika lety Nobelovu cenu míru.
„Tento svět potřebuje víc Gret a Malál. Přispět k tomu můžeme tím, že budeme podporovat ženy a dívky, protože rovnost žen a mužů zajistí jak prosperující současnost, tak budoucnost pro celý svět,“říká Eliška Kodyšová, předsedkyně ČŽL.
„Přestože se může zdát, že ženy rovnosti ve společnosti již dosáhly, jejich každodenní příběhy ukazují, že před námi je ještě dlouhá cesta, aby rovnost byla normální,“ dodává ředitelka Hana Stelzerová.
Zdroj: TZ organizace Česká ženské lobby
Foto. Pinterest
