První prosinec si na celém světě připomínáme Světovým dnem boje proti AIDS, který byl vyhlášen v roce 1988 Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Ten se týká nejen Afriky, která je nejvíce postiženou oblastí na světě, alarmující čísla přicházejí také z východní Evropy. Podle Světové zdravotnické organizace žije na světě přibližně 37,9 milionů lidí s HIV – virem, který způsobuje AIDS a narušuje schopnost těla bojovat s infekcemi. Přestože se Česká republika dlouhodobě řadí mezi země s nízkým výskytem, nových pacientů s HIV i již rozvinutou nemocí AIDS pořád přibývá.
„Podle statistik žije v České republice přibližně 4 300 lidí nakažených virem HIV. Dnes však pacient s touto infekcí nemusí žít kratší dobu než ti, kteří s virem nepřišli do styku. Základem je včasná diagnostika a nasazení vhodné léčby. Poté nemusí být pacient infekční ani pro své sexuální partnery,“ říká doktorka Kateřina Šédová (Vacková), zakladatelka neziskové organizace Loono.
Inkubační doba viru HIV je však velmi dlouhá, a to někdy až 10 měsíců. Příznaky jsou často nespecifické. Patří mezi ně horečka, zvětšené uzliny, bolest v krku, vyrážka nebo úbytek váhy. Až u 50 % nakažených probíhá ale infekce úplně bez příznaku. Je proto těžké vir HIV včas diagnostikovat.
Přestože se HIV a AIDS často zaměňují, nejedná se o totéž. HIV je virus, který napadá imunitní systém člověka a oslabuje ho. Pokročilým stádiem infekce HIV je poté AIDS. Jedná se o stav, kdy se imunita a organismus nemají sílu bránit závažným ani běžným infekcím. Pojí se také s většími předpoklady ke vzniku nádorů. HIV pozitivní je ten, kdo se nakazil virem HIV. Neznamená to ale, že už trpí AIDS.
Virus HIV se přenáší jakoukoliv formou pohlavního styku, kdy nejrizikovější je styk anální. Sliznice střeva je totiž mnohem náchylnější na poškození, vznikají oděrky, prostřednictvím kterých se může vir dostat do těla. K přenosu může dojít také prostřednictvím jehel a holicích strojků nebo z matky na dítě, a to už v děloze, při porodu nebo také kojením. Pokud se žena neléčí, je riziko přenosu na dítě 20 %. Pokud správně užívá léky, riziko se snižuje na 1 %.
Infekce HIV se léčí speciálními druhy antivirotik. Obvykle se užívají v kombinaci 3 druhů a celoživotně. Cílem je, aby se co nejvíce snížila takzvaná virová nálož, tedy množství viru v krvi. Jestliže klesne pod hladinu detekce, člověk virus nepřenáší na své okolí.
A kdy se nechat testovat?
Na testy by si měl člověk zajít za 2 až 3 měsíce po rizikovém chování, například po nechráněném pohlavním styku. Do té doby by se měl chovat maximálně zodpovědně, používat kondom nebo dodržet sexuální abstinenci. Pravidelně by se měl nechat testovat každý člověk, který spadá do rizikové skupiny. Mezi ně patří lidé pracující v sexuálním průmyslu a jejich klienti, injekční uživatelé drog, muži mající sex s muži a transgender ženy.
„Doporučujeme zajít si na testy i před zahájením nového partnerského vztahu, nejlépe oba dva. Anonymně se můžete nechat otestovat například na checkpointech České společnosti AIDS pomoc, kterých je 10 po celé České republice,“ dodává Kateřina Šédová. HIV se testuje prostřednictvím rychlotestu, kdy je výsledek k dispozici již za 30 minut, nebo odebráním krve z žíly. V takovém případě si na výsledek počkáte několik dní. K dispozici je také domácí testování, které se následně zasílá do laboratoře.
Přečtěte si zpovědi reálných žen, které otevřeně mluví o tom, jak status HIV pozitivní ovlivnil jejich život?
„Léta jsem žila v hanbě a nenávisti k sobě samé. Uzavřela jsem se do sebe emocionálně i duševně. Až postupem času jsem zjistila, že to, co se mi stalo není moje chyba, a dnes se díky rodině a přátelům opět snažím vrátit do života s pochopením, že jsem neudělala nic špatného!“ Nina, 49 let
„Svoji diagnózu jsem řešila v naprosté izolaci. S nikým jsem o ní nemluvila. Necítila jsem se bezpečně to nikomu prozradit. Trvalo mi čtyři měsíce po osudném oznámení, než jsem začala s antiretrovirovou medikací, protože jsem všechny informace a zdroje o nemoci hledala sama. Až když jsem začala brát léky a viděla jsem, jak hladiny HIV v mé krve klesají, řekla jsem to mojí mamince a nejlepší kamarádce,“ Alexandra, 42 let
„Mnoho věcí se v mém životě změnilo. Randění je těžké samo o sobě, ale se statusem HIV pozitivního člověka ještě těžší. Když jsem poznala svého budoucího manžela, nejtěžší zkouškou jsem prošla, když jsem mu o diagnóze řekla. Přijmul to. Dneska se mnou chodí na pravidelné schůzky s lékařem a podporuje mě,“ Misha, 36 let
„Zpočátku nemoc nejvíc ovlivnila moje vlastní sebestigma. Izolovala jsem se od navazování přátelství i vztahů. Postupem času jsem se vyrovnala se svou diagnózou já i moje rodina a díky jejich podpoře jsem poznala svoji hodnotu a změnila způsob svého života. Dnes si troufnu tvrdit, že nemoc není překážkou v tom, abych byla milována,“ Leny, 31 let
Foto: Shutterstock
Zdroj: Loono.cz, TheWellProject.org
Autorka: Lucie Janotová
No jsou okamžiky, kdy jsem upřímně ráda, že je mi tolik let, kolik mi je….
žíš, tohle jde všechno mimo mě….
jsem ráda, že jsem se nechala otestovat
Je dobré šířit osvětu této nemoci