Potrápit umí kojence i dospělého. Loono se zaměřilo na atopický ekzém

Atopický ekzém neboli atopická dermatitida je nepříjemným onemocněním, kterým trpí 15 – 20 % dětí v ekonomicky vyspělých zemích. Jak vzniká? Jakými způsoby se projevuje? A dá se vyléčit? Loono přináší odpovědi na ty nejčastější otázky.

„Atopie je vrozený sklon člověka k alergickým reakcím, tedy k přehnaným reakcím imunitního systému na látky, které se běžně vyskytují v prostředí. Jednat se může o pyly, prach, roztoče, potraviny nebo třeba o kosmetiku,“ vysvětluje zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová s tím, že se atopie může projevit astmatem, alergickou rýmou nebo právě atopickým ekzémem.

Co je atopický ekzém?

Atopický ekzém je chronické, zánětlivé onemocnění kůže, které se projevuje suchou, podrážděnou pokožkou se zánětlivými ložisky. Tato ložiska intenzivně svědí a mohou i mokvat. Vlivem dlouhodobého zánětu často dochází ke změně struktury pokožky, k jejímu zhrubnutí.

Zejména úporné svědění negativně ovlivňuje kvalitu života. Děti bývají neklidné a špatně spí. U dospívajících či dospělých mohou viditelná zánětlivá ložiska snižovat sebevědomí.

Atopická dermatitida vzniká na podkladě narušené kožní bariéry, přes kterou pak snadno pronikají alergeny a vyvolávají tak nadměrnou reakci imunitního systému. Dalším faktorem vzniku je odlišné bakteriální osídlení kůže.

Jaké jsou formy atopického ekzému?

Průběh je do značné míry individuální a může se projevit v jakékoliv fázi života. Rozeznáváme však 3 základní formy: kojeneckou, dětskou a dospělou.

Kojenecká forma atopického ekzému, známá také pod pojmem „ouročky“, je nejčastější. Obvykle postihuje tváře a čelo, někdy i celou hlavičku. Postupně se rozšiřuje na krk, trup a končetiny. Někdy dochází do dvou let k úplnému ústupu onemocnění, jindy přechází do dalších fází.

V dětské fázi, typicky ve školním věku, se ložiska objevují v ohbí loktů, na vnitřní ploše zápěstí, pod koleny nebo na krku. Při postižení obličeje se mohou projevy ekzému omezit pouze na oční víčka či partie kolem rtů.

Vzácněji se první projevy atopického ekzému objevují až v období dospělosti, častěji jde však o pokračování onemocnění vzniklého v dětství. Neostře ohraničené symetrické zarudnutí postihuje obvykle obličej, krk či horní části hrudi. Časté je opět postižení ohybů horních i dolních končetin.

Dá se atopický ekzém vyléčit?

Atopický ekzém jako takový se nedá zcela vyléčit, jelikož souvisí s vlastnostmi pokožky. Lze ho ale dlouhodobě udržet v bezpříznakovém stadiu prostřednictvím některých změn v životním stylu a při správné péči o kůži.

Pokud na sobě zpozorujete příznaky, obraťte se na kožního lékaře (dermatovenerologa). Mírnější formy atopického ekzému může léčit i dětský či praktický lékař. S výběrem čistících přípravků či promašťovacích krémů (emoliencií) po předchozím stanovení diagnózy lékařem mohou poradit i v lékárně.

Jaká opatření přijmout k omezení atopického ekzému?

• Omezení kontaktu s alergeny, například roztoči, pyly, plísněmi nebo zvířecími alergeny. K tomu je nejvhodnější bezprašné, přiměřeně chladné prostředí. Nevhodné jsou naopak koberce.
• Vynechání potraviny, při kterých se alergie objevuje.
• Nošení volného oblečení, ideálně z bavlny. Ta je totiž prodyšná a omezuje pocení, které pokožku dráždí. Vyhýbejte se naopak vlně a nepoužívejte aviváž.
• Nekuřte.
• Pomoci může i pobyt v přírodě, zejména pak přímořské klima.
• Atopickou dermatitidu prokazatelně zhoršuje také stres.

Jaká léčba je nejvhodnější?

Kortikosteroidní masti jsou bezpečné, musí se ale používat správně. Je sice pravda, že kortikosteroidy mají kromě protizánětlivých účinků také celou řadu účinků vedlejších, jako je porucha růstu či změny nálad. To se ale týká pouze systémově užívaných kortikosteroidů (tablety, nitrožilní podání). Nicméně i při použití kortikosteroidních mastí je nutné důsledně se řídit schématem předepsaným lékařem, protože jejich nadměrné používání může vést k zeslabení kůže. Na obličej by se kvůli tenké kůži neměly tyto masti nanášet vůbec.

Alternativou kortikosteroidních mastí jsou topické (místní) imunomodulátory, které však může předepsat pouze kožní lékař. Tlumí funkce některých druhů imunitních buněk a jejich výhodou je možnost nanášení i na citlivá místa s tenkou pokožkou, jako jsou například oční víčka či třísla.

Pokud trpíte vy nebo vaše dítě těžkou atopickou dermatitidou, která na lokální léčbu nereaguje, existuje možnost léčby systémové v podobě léků potlačujících imunitní reakci organismu. Lékař vás může také odeslat do jednoho z 18 center biologické léčby. Jejich úplný seznam i s kontakty na daná pracoviště najdete zde: www.dermanet.cz/cs/kozni-ordinace/centra-biologicke-lecby.

Foto: Shutterstock, se souhlasem Loono

Zdroj: Loono