Před více jak 30 lety založila MUDr. Miroslava Skovajsová první české mammacentrum, kde se od té doby zaměřuje se na preventivní vyšetření prsu. Za celou svou kariéru trpělivě vysvětluje ženám, že se rakoviny nemusejí bát, když přijdou včas. Jak vnímá dnešní ženy v souvislosti s jejich péčí o zdraví? Kde funguje samovyšetření, kdy ultrazvuk a proč mamograf vede?
Paní doktorko, jak dlouho se věnujete svému oboru? Co bylo podnětem k vašemu studiu oboru lékařství?
Vlastně nevím, proč jsem se rozhodla vystudovat medicínu. V rodině široko daleko žádný lékař a rodiče si mysleli, že budu buď učitelkou nebo vystuduji práva. Lékařkou jsem ale prý chtěla být od útlých dětských let. Když jsem po pětileté mateřské dovolené v roce 1988 nastoupila na rentgenové oddělení do Thomayerovy nemocnice, setkala jsem se poprvé v životě s mamografií a ultrazvukovým vyšetřováním prsu. Při studiu medicíny v letech 1976-1982 jsme se s touto diagnostikou nepotkali. Náhle jsem byla vystavena faktu, že každá osmá až devátá žena může onemocnět zhoubným nádorem, tedy, že rakovina prsu je nejčastějším zhoubným onemocněním žen ve středním a vyšším věku a současně jsem viděla cestu, jak se s touto nepřízní utkat: Najít nádor včas. Bylo rozhodnuto. Uvědomila jsem si, že mamologie, vyšetřování prsů, je vlastně samostatný obor a odešla jsem po první atestaci z nemocnice do polikliniky na Zeleném pruhu a založila jsem zde první Mamma centrum v České republice.
Když se nyní ohlédnete zpět, co vše předcházelo a souviselo s vaší současnou pozicí v Mammacentrum? Jaká byla vaše cesta?
Měla jsem vlastně obrovské štěstí. Byla devadesátá léta a novým projektům bylo přáno. Na Zeleném pruhu uchopili mojí vizi vyčlenili mi skromný prostor v suterénu, ten se stal bez nadsázky vzápětí nejnavštěvovanější částí polikliniky. Naše Mamma centrum se stalo záhy známé v odborných kruzích po celé republice, a tak jsem během pár let zde vyškolila nejméně stovku lékařů – radiologů, kteří měli chuť se mamologii věnovat. Bylo to náročné. Oddělení se rozrůstalo o další lékařky a radiologické asistentky, denně se přicházely vyšetřit až dvě stovky žen a k tomu jsem se věnovala kolegům. Učila jsem je hodnocení mamografií, ultrazvuků i provádění biopsií. Do toho jsem se musela vedení polikliniky zpovídat s ekonomiky oddělení, přednášela na konferencích a chystala vlastní každoroční konferenci „Omyly v mamármí diagnostice“. Následně přišly kotrmelce a já jsem musela odejít z původního místa. Podařilo se založit další dvě centra, ve kterých dnes funguji: mamma centrum Opatov a Hradčanská. Zpětně vlastně nevím, jak jsem to všechno mohla zvládat. Byla jsem mladá a zaujatá kvalitou péče o ženy.
Je to jistě velmi náročná a zodpovědná práce. Co všechno obnáší a jak vypadá vás klasický pracovní den?
Mnozí lékaři, kolegové radiologové, si myslí, že diagnostika prsní žlázy je monotónní a nudný obor. Není to tak. Je plný lidských příběhů – většinou se šťastným koncem.
Klasický pracovní den Mamma centra je napněný hodnoceními mamografií, setkávání s pacientkami a klientkami při ultrazvukovém vyšetření, provádění biopsií, jednání s ostatními členy mamárního týmu – chirurgy, onkology, patology, radioterapeuty. Jde o týmovou práci, kde v těsné návaznosti spolupracují nezdravotníci při vytváření nezbytného servisu od objednání až po přijetí ženy na půdě Mamma centra s radiologickými asistenty i lékaři.
Každá žena požaduje individuální přístup, pokud se u ní řeší nějaký zásadní problém v prsu. Rakovina prsu je totiž náročné onemocnění zejména v tom, že se dotýká podstaty ženství. Radiolog-mamolog proto musí být nejen diagnostikem, ale také alespoň trochu psychologem.
Můžete shrnout, co v Mammacentrech nabízíte a co u vás klientky najdou? Ať už jde o vás tým, odborný lékařský přístup, moderní technologie, vybavenost, prostředí atd.
Pracovní program na našich odděleních je pečlivě plánován. Hlavním cílem je totiž, aby žena, která se přijde vyšetřit, dostala výsledek svého vyšetření ihned do ruky. Čekání na výsledek je totiž psychicky sužující. Ženy v České republice mají právo si nechat vyšetřit prsy jednou za dva roky, mají to plně hrazené pojišťovnami. Na jednu stranu je to velký pokrok v preventivní medicíně, na druhou stranu jde o někdy nepříjemné vyšetření s velkou psychickou náročností při očekávání výsledku. Cílem preventivní mamografie totiž je objevit nádor v nehmatném stadiu. Žádná žena přicházející k prevenci si proto nemůže být jistá dobrým výsledkem jen proto, že si nehmatá bouličku a nemá žádný jiný klinický příznak rakoviny prsu.
Největší nabídkou našich dvou Mamma center, Hradčanská a Opatov, je tedy výsledek do ruky ihned. Vedle toho se snažíme, aby prostředí, ve kterém ženy čekají na vyšetření a posléze na výsledek, bylo klidné, milé a laskavé. Už před mnoha lety jsme začali ženy vyvolávat pomocí jemného pípnutí čísla namísto vykřikování jejich jména, v prostorách čekáren nabízíme kávu, na obrazovkách vysvětlujeme, jak se správně samovyšetřovat. O tom, že jsme vybaveni kvalitní technikou se ani nemusím zmiňovat, neboť každé pracoviště, které má ministerský statut screeningového centra musí splňovat náročné podmínky kvality přístrojů, kvality medicínské i organizační.
Při vaší bohaté praxi a zkušenostech si dovolím otázku – na jaké úrovni je podle vás lékařské péče o ženy s rakovinou prsu u nás – ve srovnání s Evropou nebo celým světem?
Je to jednoduché, jsme absolutně na špičce. Potvrzují to jak u nás žijící cizinky, tak Češky žijící v cizině, které si “doma“ v Čechách služby mammacenter po celé republice dopřávají.
Jak se celosvětově vyvíjejí léčebné metody rakoviny prsu? Vidíte značný posun lékařských technologií nebo je „základ“ všude stejný?
Všude na světě jde především o kvalitně provedenou mamografii, všechny ostatní metody jsou podpůrné a pomocné zejména tehdy, když se preventivní vyšetření u ženy změní v diagnostický proces, protože při mamografii nastalo podezření na rakovinu prsu.
Je prokázáno, že prevence a vyšetření mamografem je dnes alfou a omegou úspěchu při diagnostice rakoviny prsu. Které věkové skupiny žen u nás jsou postiženy touto nemocí nejvíce?
Riziko vzniku rakoviny prsu roste celý život. Nejmenší má žena ve věku okolo 25 let, největší mají seniorky. S tím se nedá nic dělat, jen šířit osvětu a zejména ženám ve věku od 45 let vysvětlovat přínosy preventivní mamografie. Od roku 2003, kdy byl screeningový program v ČR spuštěn, klesla díky mamografii úmrtnost na rakovinu prsu o 30%, což se nepovedlo zatím v žádném jiném preventivním programu. Z mamografického screeningu profitovalo zatím více, než 50 tisíc žen, u kterých byl zhoubný nádor nalezen včas. V současné době žije v naší zemi téměř 100 tisíc žen, které podstoupily léčbu rakoviny prsu. Většina z nich má dobré vyhlídky na úplné uzdravení nebo alespoň na prodloužený život v plné kvalitě.
Jaké jsou podle vás největší mýty o rakovině prsu, které je potřeba vyvrátit?
Celou mojí více, než třicetiletou kariéru trpělivě ženám vysvětlujeme cestou médií všeho druhu, že rakovina prsu je nezávislý rizikový faktor, že spolehlivou ochranou není ani opakované kojení, ani dodržování zdravého životního stylu. Trpělivě vyvracíme, že mamografie není škodlivá ani skrze měkké záření, které se při ní používá, ani skrze stlačení žlázy, které není pro žlázu úrazem. Rakovina prsu tady je a my máme úspěšný nástroj, preventivní mamografii, na snižování dopadu jejího působení.
Jak vnímáte dnešní ženy v souvislosti s jejich péčí o zdraví?
Myšlení žen v současné době je hodně jiné ve srovnání s minulostí. Více si váží svého zdraví a více také chápou, že péči o své zdraví mají ve svých rukách. Ženy ve středním a vyšším věku využívají stále více nabídky mamografické prevence, mladé ženy přicházejí na ultrazvuková vyšetření, která jsou u mladého prsu přínosná, zajímají se o samovyšetřování. Aktivní přístup k péči o zdraví mají stále více i ženy mladších generací. V tomto vidím obrovský obrat k lepšímu.
Co byste vy, jako odbornice ve svém oboru, doporučila ženám ohledně péče o svá zdravá prsa?
Je to jednoznačné, všem ženám doporučuji využívat nabídky preventivních vyšetření, zejména těm, v jejichž rodinách se rakovina prsu již vyskytla.
Jelikož si za léta praxe stále více a více uvědomuji, že vznik rakoviny prsu má podstatnou psychosomatickou složku, snažím se vysvětlovat, jak důležité jsou v rodině dobré laskavé vztahy zejména mezi ženami, jak důležité je pro každou ženu vyslyšet svoje vlastní potřeby, nejen uspokojovat potřeby rodiny. Není to sobecké. Říkám ženám: „Vy jste ten nejdůležitější člověk ve vašem životě. Když vy budete v pohodě, všichni okolo vás budou v pohodě“. Žena je totiž středobodem každého rodinného celku. Na její síle, stabilitě, laskavosti a schopnosti vytvořit bezpečné prostředí, závisí zdravý vývoj jejích dětí a celkově zdravé ovzduší v její rodině. K tomu je právě zapotřebí umět poznat své potřeby a dopřát si je.
Jak vy osobně nejraději relaxujete?
Miluji Klatovsko, svůj rodný kraj, který mi dodává stabilitu, tím, že si uvědomuji své rodinné i skautské kořeny. Zde trávím hodně času. Velké potěšení mi také přináší hudba. Hraji na klavír. Když je to možné, tak hrajeme s přáteli, já na kytaru nebo na basu, zpíváme, smějeme se, máme prostě krásný čas. Radost a smích jsou pilíře života. Užívám si vnoučátek, se zatajeným dech prožívám jejich rozvoj. Starám se o zahradu, baví ji mě budovat, velkou relaxací je pro mne jízda na malém sekacím traktoru. Tráva u nás v Pošumaví totiž roste před očima.
Máte nějaké životní motto?
Jít pořád dál. Nezastavovat se v uspokojení sama se sebou. Život je krátké dobrodružství, bylo by škoda o něco přijít.
Foto: Ženysro.cz
Autorka: Lucie Janotová
