Své slavné autoportréty začala malovat v rekonvalescenci po vážné nehodě, kdy byla rok upoutaná na lůžku v sádrových obvazech a trpěla nesnesitelnými bolestmi. Bylo jí 18 let.
Léčba byla náročná, Frida měla zlomeniny a rány po celém těle, včetně zranění pánve a páteře. Lékaři ošetřující raněné na místě hromadné nehody autobusu byli přesvědčeni, že Frida zemře, a tak její tělo zahalené kabátem leželo v nedaleké hospodě na kulečníkovém stole, dokud lékaře Fridin přítel neuprosil, ať ji nechají převézt do nemocnice.
Frida podstoupila mnoho náročných operací (a během svého života další) a prakticky neustále trpěla velkými bolestmi. Tato její nehoda a zotavování, balancování mezi životem a smrtí, bolest a zoufalství z ní udělaly výjimečně citlivou, skutečnou umělkyni a mimořádně statečnou ženu.
Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón byla mexická malířka, která svou tvorbu ve stylu původní mexické kultury kombinovala s prvky realismu, symbolismu a surrealismu. Vytvořila přes 200 olejomaleb, akvarelů a kreseb, z toho velká část jsou autoportréty, kterými se vyrovnávala se svým těžkým osudem.
Narodila se maďarsko-židovskému otci a matce španělsko-mexicko-indiánského původu a mísení kultur se projevilo nejen v jejím umění, ale i temperamentu. Povahou byla vášnivá a nezkrotná rebelka. Ve 21 letech se zamilovala do o 20 let staršího malíře Diega Rivery, jejich manželství bylo ale velmi dramatické a plné rozporů. Byli si často nevěrní, milovali se a nesnášeli zároveň, ale nikdy nepřestali podporovat a obdivovat jeden druhého jako umělce. Na společných cestách do Spojených států amerických a Francie se Frida seznámila s významnými osobnostmi ze světa umění a politiky a jako mnoho jiných surrealistických umělců se aktivně zajímala o komunismus.
Její první oficiální výstava v roce 1938 v New Yorku měla velký úspěch, byla považovaná za vynikající malířku už za svého života. Mnohem slavnější se ale stala až po své smrti. Je příkladem nezlomné houževnatosti a ženské síly a stala se velkou inspirací pro feministické hnutí. V umění byla průkopnicí tzv. ženské estetiky.
Frida Kahlo se každým svým obrazem vypořádávala se svým těžkým a bolestným osudem, každý tah štětcem ji fyzicky bolel stejně, jako její duši trápilo zoufalství, deprese, nešťastná láska a nenaplněné mateřství. Jako červená niť spojuje její obrazy mimořádná ženská síla vyvěrající z hlubokého zdroje a odvaha pustit se i do zdánlivě předem prohraných bojů. Byla bojovnice za své právo na život, na umění, bojovala za právo žen mít své slovo v ryze patriarchálním světě. Bojovala ve velkých bolestech a současně na mnoha frontách až do své smrti ve 47 letech. Zemřela vyčerpaná, ale síla ženství dýchá z každého jejího obrazu navzdory smutku, navzdory bolesti.
Narození: 6. července 1907, Coyoacán, Mexiko. Úmrtí: 13. července 1954, Coyoacán.
