Po nějaké době se mi konečně podařilo vydat svoji další knihu Leopardí muž. Jestliže jsem svoji prvotinu Andělé a ti druzí chtěla věnovat lidem, se kterými jsem měla možnost se během své praxe advokátky setkat a jejichž silné životní osudy jsem nechtěla a nemohla přejít jen tak, novou knihu Leopardí muž bych ráda věnovala všem pozůstalým po obětech trestné činnosti, nebo tzv. nešťastné náhody, prostě všem, kdo přišli o své blízké a museli se s tím nějak vypořádat, neboť společenské povinnosti a nastavená pravidla jdou stále dál.
Většina z nás si zkrátka nemůže dovolit „ jen tak“ truchlit a prožít si nerušeně svůj žal a bolest. U málokoho by se to pak následně neobešlo bez fatálních existenčních důsledků. A i když navenek „jedeme“ pořád stejně dál, to co se děje uvnitř, nás trhá na malé kousky, semleté s chilli a hozené do ohně, aby to hodně pálilo, trhalo a dusilo.
V knize se zabývám příběhy 3 tří žen, jejichž osudy, byť každá z nich žila v odlišné době a na jiném místě, se prolínají.
Příběh Šarai
Příběh Šarai-ženy, která žila a milovala svého divokého válečníka, jsem si prožila, když jsem měla možnost být na meditacích šamana z Peruánských And, dona Sergia. Všechny jeho meditace pro mě byly velice silné, ale při jedné z nich jsem prožila příběh Šarai, mladé ženy, která milovala svého manžela a když jí ho jednoho dne jeho spolubojovníci položili mrtvého k nohám, neunesla tíhu své bolesti, uchýlila se do svého vlastního světa a čekala, až přijde její chvíle a svého manžela bude moci následovat a být navěky s ním. On za ní v její mysli přicházel a měnil podobu z muže na leoparda, kdy toto zvíře symbolizovalo jeho sílu, eleganci a mrštnost. A taky lásku, oddanost a věrnost.
Příběh Esterky Lidlové
Příběh Esterky Lidlové byl pro mě osobně velice silným zážitkem. Byla jsem se podívat v koncentračním táboře Osvětim, kde jsou v sálech vystaveny fotografie těch, kteří měli tu smůlu a ocitli se zde. Uviděla jsem fotografii krásné mladé ženy, která byla pořízená v době, když ještě byla na svobodě. Myslím, že poté, co byli vězni oholení a oblečeni do oněch známých pruhovaných mundůrů, již nikdo z nich fyzicky krásný nebyl a zůstala mu jen jeho vnitřní síla a krása. To bylo nejspíš účelem – hned na začátku snížit lidskou důstojnost na minimum.
Esterka mi začala vyprávět svůj příběh mladé ženy, která se díky své vlastní neuváženosti a lehkomyslnosti, která ale snad v jejím věku byla přirozenou, se ocitla právě tady, na tomto místě. Po celou dobu, kterou zde prožila, než skončila na popravišti, jí provázel přízrak muže, který se v jejích představách měnil v leoparda, a který s ním byl v těch nejhorších chvílích až do samotného konce, oddaně a věrně jí doprovázel a byl jí nablízku. Byť to nebyl muž z masa a kostí, byl pro ni důležitější, než fyzicky existující lidé kolem.
Příběh Lindy Zárybnické
Příběh Lindy Zárybnické se odehrává v období socialismu. Linda se musí vypořádat s nástrahami té doby, stejně jako její ostatní vrstevníci. Život se jí změní, když potká svého vysněného partnera, který jí pořád někoho připomíná, jen neví koho a odkud. Stejně se i Esterka domnívá, že svého ochránce a virtuální partnera, zná. I Linda zůstane sama, krátce před svatbou. I ona chce umřít a málem se jí to povede. Nicméně odejít nemůže, protože její čas nenastal. I ona, když, se svým pozdějším manželem navštíví Osvětim, má dojem, že fotografie Esterky je jí velice blízká a nechápe. Její čas umřít kuriózně přijde v době, kdy je znovu vdaná, má dítě a ráda by zůstala. Opět jí provází leopardí muž, jako symbol věčné lásky, ochrany a síly.
Tato kniha je o prožitcích, o smutku, hledání a nacházení, ale zejména o tom, že se svými blízkými jsme stále ve spojení, byť, bohužel, ne v takovém, jak bychom si představovali.
Knihu Leopardí muž vydalo vydavatelství ALMI.
