Když jsem byla malá, věřila jsem v kouzla a čarodějnice a chtěla jsem si štěstí přičarovat. Když mi bylo “náct”, věřila jsem ve výklad karet, výklad run, astrologické horoskopy a myslela jsem, že znát mou budoucnost mě udělá šťastnou. Pak jsem ale přišla na to, že nic se nestane jen mávnutím kouzelného proutku ani nošením správné runy na krku. Všechno co chci si musím vybojovat jen já sama, žádný zlepšovák na to není. Když na něco nestačím, tak na to nestačím a tečka. Když nemám peníze, tak jsem prostě švorc a ani koupě čtyř stíracích losů na tom nic nezmění.
Co si nevydřu, to se nestane. Hezké motto, že? Takové motto workholika, maximálního pracanta, dříče. Byla jsem spokojená, dokud jsem si ale nenapracovala nad svůj energetický limit a neupadla do nepřekonatelné lenosti.
Takže tu máme jednu línou, která si myslí, že bez práce nejsou koláče. Paradox.
Někde mezi tím, pravděpodobně v rámci nějaké rádoby motivační prokrastinace, jsem si přečetla knihu Tajemství. Myslela jsem, že mě spasí, ale snad jsem ji ani nedočetla. Tak moc se neslučovala s mým “co si nevydřu, to se nestane” postojem.
Čas běžel, koláče nepřicházely
Proč taky, když nevěděly kam. Nenavedla je ke mě žádná čarodějnice, runa ani předražená kniha. Ale hlavně jsem je k sobě nenavedla já!
Jednoho dne jsem se rozhodla jim cestu ukázat. Jednoduše jsem se vzbudila a řekla si:
“Dneska přijdou koláče! Moc chci aby přišly. Idálně mezi druhou a třetí hodinou. Děkuji, Světe, za kladné vyřízení mé žádosti.”
A (světe div se) Svět vyhověl. Ve dvě patnáct koláče přišly.
Je úplně jedno, jestli byly koláče něco materiálního, něco imaginárního nebo nějaká osoba. Koláče jsou něco, co si přejeme a co si myslíme, že je těžké získat pokud nebudeme víc: vzdělané, krásné, zkušené, vysoké, komunikativní… (nehodící se škrtni)
Takže znovu – kniha Tajemství (a jí podobné) je jen marketingově zabalená navoněná vata. Runy jsou jen čárky. To si myslím pořád.
Zjistila jsem ale něco jiného:
Důležité je věřit – věřit nejen sobě a tomu, co umím. Ale také v sebe. Jen tak jednoduše věřit. A ono to přijde.
Věřte mi.
Věřte si.
Věřte v sebe.
Foto: www.sovic.cz / Makeup: Markeetice / Modelka: Dominika
