Je dobré se občas zastavit a spočinout v tichosti sami se sebou a zrekapitulovat si, kam jsme došli, co jsme dokázali, co všechno se událo, a jak nás to obrovsky posunulo. Proč? Přemýšlíme o sobě a o životě s vděčností, vyjadřujeme respekt sami sobě, a to je nesmírně důležité.
Tyto kosmické jevy se každého dotýkají jinak, někdo je vnímá skutečně hluboce, někdo vnímá “pouze” neklidné spaní. Ovšem každého nás osobitým způsobem toto dění ovlivňuje.
Rada: nechme všechno, co se bude chtít projevit, ať se projeví. Nechme událostem pro jednou, ať se prostě dějí bez naší kontroly a tendence řídit svět. Neposuzujme, co se hodí, nebo nehodí.
Úplněk je čas propouštění, měsíc bude ubývat, a tak s touto mocnou silou vesmírných zákonitostí nechme odejít to, co k nám už nepatří, abychom se mohli těšit na to, co na nás po tomto propouštění čeká.
Každého se tento mocný čas nějakým způsobem dotkne. Posun pocítíme všichni.
*heart*
Veronika