Co je to vlastně za divnou zkratku…Dívám se zmateně do kalendáře a přemítám, proč je tam kromě 8.3. ještě v pravym horním rohu napsáno MDŽ a proč to dnes v metru vypadalo, jak kdyby snad každej chlap něco žehlil bomboniérou, a jestli to náááhodou nějak nesouvisí…Vždyť svátek s tlustýma andělíčkama a příšernou růžovou výzdobou už přece sakra byl…
Moc Dobrý Žrádlo. Nebo Mám Dost Žehrání. Může to znamenat prostě cokoli…
Na mobilu mi blikne smska: Všecko nejky, puso! Franta.
Eh…To už fakt všem švihlo??? Jako u chlapů nic novýho, ale když mi přijde skoro ta samá zpráva (Čauky ku*dičko, užij si svůj den!) od nejlepší kamarádky, docela zpozornim. Pokud vim, nejmenuju se ani Gabriela, Zoltán nebo Alan a na narozky si (ráda) ještě chvilku počkám.
Áha. Díkybohu za Google…Je jasno. Jasně!!!
Mno. Nezbývá tedy, než nasadit pitomoučký úsměv a čekat na dlouhou rudou voňavou růži, abych si připomněla, jakého jsem pohlaví a mohla to aspoň jednou v roce slavnostně oslavit. Osobně mám tedy pocit, že bych si toho tak nějak všimla zhruba jednou za měsíc i bez diáře…Ale budiž.
Budiž kytka! Místo toho mi neznámý týpek, kterýho ani nemám v přátelích, pošle na messenger tančící GIF nahého čísníka s přáním: Přijď a už neodejdeš, buď mou ženou!
Jediný, čemu věřim, je to, že už bych asi fakt nikdy domu nedošla. No. Nezbývá mi, než být (dál) ženou. Ale s dovolením (a když na to přijde, tak i bez) zůstanu svá.
Málem jsem večer nedošla domu i tak, neboť se skoro nedostanu z metra, jelikož fronta mužů linoucí se přes dvoje schody vestibulu zabírá všechen myslitelný prostor. To je tam nahá Jeniffer Lopez nebo co??? Ne. Pardon. Jenom maličký stánek s posledníma suchýma kytkama, který vypadaj, že uschly už před pěti lety… Znuděné pohledy mužů mi dávají tušit, že by radši seděli doma u fotbalu, nebo Výměny manželek (někteří zvažují pravděpodobně i zapojení se do této show) nebo klidně i u filmu My Little Pony. Navíc – ani jeden z nich nemá tak pevné pozadí jako ten “můj” tančící gifový číšník…
Takže pro koho je vlastně co odměna a pro koho co trest?
Co říci závěrem: Přijde mi, že o tom, že jsem žena, nikdo tak nějak nepochybuje – a to celoročně. Takže květiny (P.S.: složený rudý tanga se nepočítaj) přijímám furt.
#zrzkadrzka.com #psaníjemůjživot #děkujuvšemzainspiraci #love