V centru Hlavního města ČR v Praze opět stojí mariánský sloup vystavěný během pandemie koronaviru.
ČR jako jediná země EU ve svém hlavním městě pokračovala v díle předků a vystavěla mariánský sloup, který byl na mnoha místech země vztyčován jako poděkování za ochranu před válečným nebezpečím a jako poděkování za záchranu během období nakažlivých nemocí.
V historické paměti křesťanů tato stavba může vyvolávat mnohé i možná bolestné vzpomínky. Je to ale zkouška toho, nakolik ono nesčetněkrát deklarované odpuštění a smíření mezi křesťanskými církvemi bylo opravdové a úplné.
V současné době jsou ale křesťané největší menšinou v ČR. Většina obyvatel byla především díky zločinům komunismu zbavena základního povědomí o křesťanských základech evropské civilizace i v naší zemi.
Budou-li tito lidé vidět hádky a rozbroje mezi křesťanskými církvemi kvůli mariánskému sloupu, jak uvěří, že jsme Ježíšovi učedníci a učednice? „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ (Jan 13,35)
Sloup vznikl za přispění habsburského císaře Ferdinanda III. jako připomínka úspěšného odražení švédského obléhání.
Jako poděkování za vítěznou obranu Prahy proti Švédům na samém závěru třicetileté války.
Madona Rynecká, deskový obraz proveden temperovými barvami, kolem roku 1410, neznámý autor, do svržení Mariánského sloupu 3. listopadu 1918 uložen v jeho sanktuáriu, zachráněn a vrácen do chrámu Panny Marie před Týnem, pro který byl zřejmě původně vytvořen. Jeho kopie bude součástí obnoveného mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
