Před nedávnem jsem zde psala o svém odhodlání pustit se do hubnutí s Metabolic Balance. V té době jsem byla úplně na začátku. Kromě obrovského odhodlání, jsem měla svůj osobní plán a nádhernou tabulku s rozpisem jídelníčku na následujících 14 dní, který jsem si složila z „povolených potravin“. Už jsem se těšila, jak si budu nosit do práce v krabičce chutné metabolické obědy. Na to konto jsem nakoupila několik příhodných krabiček, ne, že bychom doma žádné neměli, ale pro svůj „nový“ životní styl jsem potřebovala něco esteticky vyváženého. Začala jsem nakupovat potraviny, o jejichž existenci jsem do té doby neměla ani potuchy, to vážně není fazole jako fazole? A opravdu se všechny ty ryby prodávají i v Evropě? Od kdy se vyrábí ovčí jogurt a kde se dá koupit? A co je sakra zásaditý preparát? Tyto drobné nedostatky jsem zatím odsunula. Z lednice jsem ještě před „startem“ odstranila všechny nepovolené potraviny, většinou sladkosti. Odstranění jsem provedla formou konzumace. Pokud to mám shrnout, byla jsem dokonale připravená začít nový život s mým osobním jídelním plánem Metabolic Balance.
A pak to začalo. Den, kdy došlo ke zhroucení tabulek. Svůj nádherný jídelníček jsem musela změnit. Jednak jsem po dvou dnech přípravné fáze ne zeleninu neměla chuť a musela jsem jí vyměnit za salát, také mi pořád chyběl ten ovčí jogurt (když máte k snídani jogurt a ovoce a jediný povolený jogurt je ovčí, moc se s tím nenadělá) a s papájou, liči nebo rybízem to nebylo lepší. Taky se ukázalo, že jsem zřejmě alergická na sušené meruňky. Moje ovoce se smrsklo na dva druhy, jablko a mango. Pořád to bylo o dva druhy více, než jsem každodenně konzumovala doposud. O salátu se mi začalo i zdát. Zpočátku jsem neuměla suroviny nekombinovat tak, aby z nich vzniklo teplé jídlo, a recepty na internetu jsem nedokázala transformovat na „moje“ potraviny. V prvních dnech bych se tedy mohla zařadit mezi vyznavače raw stravy. Moje nádherná barevně vyvedená tabulka s jídelníčkem na 14 dní byla definitivně pohřbena. Místo toho sedím každý večer s tužkou v ruce nad svým plánem a vytvářím si jídelníček na druhý den, baví mě to, stal se z toho můj malý večerní rituál. Rukou psaný jídelníček pak připevněný magnetem zdobí lednici.
Hned první den hubnutí jsem ráno pobíhala po bytě a hledala kabelku, do které by se vešla ta zatracená krabice s jídlem. Nakonec jsem si musela vzít igelitku, což nesnáším. Ten samý den mi došlo, že když pracujete v centru Prahy, obklopeni obchody a restauracemi, dokážete si plánovaný metabolicky správný oběd zajistit i bez krabiček. Stačilo jen koupit si do práce váhu a občas si donést plánovanou bílkovinu, a ta se mi vejde i do malé kabelky. Moje krásné krabičky teď vyplňují lednici, ty větší se budou hodit na dovolenou.
Moje geniální příprava se sice zhroutila, ale co fungovalo spolehlivě, byl jídelníček Metabolic Balance. Za těch 14 dní jsem ani jednou neměla hlad, porce mi připadaly spíš velké, musím se přiznat, že jsem několikrát nedojedla. Nedovedla jsem si představit jídlo „bez přílohy“, byla jsem vděčná, že mám v plánu ke každému jídlu aspoň ten plátek chleba. Většinou jsem ho nejedla, vůbec mi nechyběl. Ten největší zázrak ale byl, že jsem za těch 14 dní (dnes už 3 týdny) neměla nic sladkého a skutečně jsem na to ani neměla chuť! Všechno, co jím, mi chutná. Jediný zádrhel, který nastal, je, že přesně po uplynutí přísných dvou týdnů, jsem dostala strašnou chřipku a skončila v posteli. Snažím se i v nemoci dodržovat zásady Metabolic Balance, jde to, i když v první dny s horečkou se moje porce zmenšili asi na třetinu.
Učili nás, že článek má mít úvod, stať a závěr. Takže závěrem:
– Moje trávení se podstatné zlepšilo, zažívací problémy, kterými jsem trpěla, jsou pryč
– Nespecifikovatelné bolesti břicha jsou pryč
– Nemám hlad
– Nemám vůbec chuť na sladké
– Ke konci přísné fáze jsem zhubla 4,8kg (po třech týdnech je to nyní 7!!)
– Pořád mě to baví
Za mě tedy dostává program Metabolic Balance jedno obrovské plus. Mohu program doporučit každému, kdo chce zhubnout a cítit se lépe. Neříkám, že je to snadné, ale funguje to.
PS. Musím přiznat, že jedna věc se mi nedaří, a to vypít těch 3,25 litrů vody denně, ale snad se jednou dostanu i na tuhle metu