Jak zvládnout panickou poruchu během těhotenství: Tipy a rady

U mé dcery se to oběvilo před měsícem a snaží se stím bojovat. Je těhotná, čeká své třetí dítě. Máte své zkušenosti? Víte jak na to aby se záchvaty neopakovali. Napište je prosím.

Panická porucha

 
Panická porucha je psychická porucha charakterizována opakovanými záchvaty intenzivního strachu a vnitřní nepohody, které vznikají náhle bez zjevné příčiny. Během několika málo minut dosahují maxima a trvají zpravidla několik minut. Takovým epizodám nebo záchvatům se říká panická ataka.
Středně těžká porucha je taková, pokud počet záchvatů je aspoň 4 během 1 měsíce a těžká pokud jsou aspoň 4 během 1 týdne.
Panická porucha se v posledních letech dostává do popředí obecného zájmu, lidé trpící touto nemocí jsou často nadměrně vystavováni stresu, drtivá většina z nich však přesto dokáže žít naprosto normální osobní i pracovní život.
Obsah

Příznaky
Charakteristické příznaky (záchvatu)

Příznaky vegetativního dráždění

    •  

Tachykardie
Pocení
Tremor

Sucho v ústech

Svírání v oblasti hrudníku

Zvracení

Zrychlené dýchání

Závratě

Napětí ve svalech

Sevření hrdla – knedlík v krku

Zvýšení krevního tlaku

Ostatní příznak

Obtížné

dýchání

Pocity na zalknutí


Nausea

nebo břišní

nevolnost

Pocity

derealizace
Depersonalizace

Návaly horka nebo chladu

Třes

Strach ze smrti, z vážných nemocí, strach ze strachu

Strach z míst, kde postižený prožil jakoukoliv ataku (spouštěcí faktory)

Příčina
Podle behaviorální teorie jde o naučené chování. Jde o relativně trvalý sklon k interpretaci různých tělesných příznaků, které jsou projevem stresové reakce jako příznak hrozící katastrofy. Pokud jsou tyto příznaky brány jako hrozba (např. bolest na hrudi – mám infarkt) nastává stav napjatého očekávání. Spouští se reakce útok nebo útěk, tím dochází k zesilování původní reakce. Navíc pacient začne zrychleně dýchat, tím dochází ke změně vnitřního prostředí a znovu k zesílení původních příznaků.
Stavy, které mohou imitovat panickou poruchu

intoxikace

psychoaktivní látkou (amfetamin, kokain, kofein,…)


odvykací symptomy

(alkohol, barbituráty)


afektivní porucha
schizofrenie
somatoformní poruchy
generalizovaná úzkostná porucha
prostá a sociální fobie

tělesná onemocnění (skutečný

infarkt myokardu

  •  

hypoglykémie

  •  

feochromocytom

  •  

hyperparathyreoideismus

  •  

prolaps mitrální chlopně

  •  

arytmie

  •  

koronární nedostatečnost

  •  

dráždivý tračník

  •  

cholecytolithiáza

  •  

tetanický syndrom

  •  

migréna


Léčba
Porucha se léčí buď psychoterapií – kde jsou vhodné satirovská transformační systemická terapie či kognitivně-behaviorální psychoterapie, nebo pomocí psychofarmak, kde se používají antidepresiva ze skupiny SSRI nebo SNRI (např. venlafaxin) a k akutnímu zvládání úzkosti vysoce potentní benzodiazepiny (alprazolam, klonazepam). Výjimkou nejsou ani antipsychotika (sulpirid) atp. Často se k léčbě používá kombinace antidepresiv, antipsychotik a léků aktuálně snižujících úzkost (bromazepam).

Doba léčby
Záleží na mnoha faktorech – prostředí, stresu postiženého během života, podpoře v okolí, také na celkovém zdraví. Dlouho neléčená panická porucha se může s postiženým táhnout celý život, obvykle se však léčí několik let, výjimečně pak jen pár měsíců.

Jak to může dopadnout
Neléčená panická porucha se může natolik zhoršit, že může vyžadovat hospitalizaci. Proto je nutné vždy vyhledat psychiatra, který vám může přinést velkou úlevu pomocí terapie nebo antidepresiv (kombinace těchto dvou věcí se ukázala jako velice účinná při léčbě této poruchy).

Zdroj foto: Pixabay.com

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account