Zdraví z vloček: Jak správně upravovat obilné a pseudoobilné vločky
Ano, tentokrát to nebude o sněhových, ale o těch k jídlu 🙂
Myslím, že bezpochyby nejznámějšími vločkami jsou vločky ovesné. Často zapomínáme na další druhy – vločky z ječmene, pšenice, žita, špaldy, rýže. Vločky se kromě obilovin vyrábí také z plodin obilovinám podobných, kterým se někdy říká pseudoobiloviny – pohanka, quinoa, amarant, teff.
Na co všechno můžeme vločky použít? 🙂
Nejsou to jen ranní snídaňové kaše, jak vločky známe asi nejůvěrněji.
Vločky se výborně hodí také do polévek – do nich se hodí všechny druhy vloček, ale opatrně s množstvím, hodně nabydou.
Uplatníme je při přípravě domácího pečiva – třeba tak, že rovnou nahradíme část mouky vločkami.
Přisypte pár drobnějších vloček (ovesných jemných, pohankových, quinoových, amarantových) do smoothie.
Výborné jsou z nich i lívance, placičky, sušenky.
V poslední době oblíbené tzv. flapjacky – tyčinky z vloček, semínek, ořechů, sušeného ovoce, rostlinného tuku.
Vločky patří i do nepečeného cukroví a můžete z nich udělat i drobenku (jak? Rozmixujte 50 g mandlí, 150 g vloček, 6 lžic rýžového sirupu a 4 lžíce olivového oleje).
Vařit vločky nebo nevařit? 🙂
Jsme zvyklí vločky často používat jako hotový produkt, bez další úpravy je pouze zalijeme mlékem, dochutíme, a máme snídani, nebo je jen tak vsypeme do jogurtu.
Pro lepší stravitelnost je vločky lepší upravovat. Jako všechny rostlinné potraviny i vločky obsahují určité množství antinutričních látek. Jde o látky, které nějakým způsobem snižují využitelnost živin v těle (třeba kyselina fytová nebo kyselina šťavelová – ta blokuje využití některých minerálů).
Namáčením, varem a klíčením se dá obsah antinutričních látek odstranit nebo výrazně snížit. Proto je vhodné, když už ne povařit, tak vločky alespoň zalít horkou vodou a nechat pár minut „odstát“ (samozřejmě pokud vločky nepoužijeme do něčeho, co budeme tepelně upravovat).
Zdroj foto:Pixabay.com
