Vanilka je aromatické koření pocházející z oblasti na jihovýchodě Mexika. Dnes jsou jejími hlavními producenty Madagaskar, Mexiko a Indonésie.
Historie
Vanilku znali již původní obyvatelé jihovýchodního Mexika, Toltékové a Aztékové. Nazývali ji černým luskem a používali ji nejen jako přísadu při přípravě nápojů z kakaových bobů a placek, ale i jako léčivý prostředek a tonikum, především k povzbuzení srdeční činnosti a k celkovému vzpružení organismu. Do Evropy bylo toto koření poprvé dovezeno v první polovině 16. století a stalo se velmi žádaným. Na konci 17. století byla užívána k ochucování čokolády i šňupavého tabáku, dokonce také jako droga v medicíně.
Pěstování
Tato tropická liánovitá orchidej roste na silném stonku vysoko v korunách stromů, kde se přidržuje přilnavými kořínky. Květy jsou zpravidla uměle opylovány a teprve po sedmi měsících od rozkvětu jsou lusky zralé na sklizeň. Po sklizni jsou lusky předvařeny a podrobeny fermentačnímu procesu ve vlnou vystlaných kontejnerech, kde dostanou typickou tmavou barvu a vyvine se jejich charakteristické vanilkové aroma. Vůně a chuť vanilky je dána obsahem vanilinu, který je také vyráběn synteticky. Uměle vyráběný vanilin však nemůže nahradit výrazné aroma a plnou chuť přírodní vanilky. Celý proces pěstování a zpracování vanilky je velmi náročný na lidskou práci, proto je přírodní vanilka drahá
Použití
Pro svoji sladce pikantní, jemnou a výrazně aromatickou chuť se vanilka používá v potravinářském průmyslu a v kuchyni jako přísada do sladkých jídel, především moučníků, pudinků, pochutin jako je zmrzlina, čokoláda a výrobky z ní. Pokud vložíte jeden vanilkový lusk do sklenice, zasypete cukrem a nádobu uzavřete, po několika dnech takto získáte vanilkový cukr. Vanilka je také součástí řady nealkoholických i alkoholických nápojů.
Jako koření se používají téměř dorostlé, ještě ne zcela zralé, žluté tobolky, nazývané také lusky nebo tyčky, které se vyvinou z květů. Existují různé kvality vanilky, lišící se v délce, aroma i barvě. Nejkvalitnější je madagaskarská bourbonová vanilka (bohaté, vyzrálé aroma), prodává se však i mexická vanilka (nasládlé aroma), tahitská vanilka (pižmové aroma) či indonéská vanilka (dřevnaté, kouřové aroma).
V minulosti se vanilka používala i v oficiálním lékařství, a to jak v předkolumbovských dobách ve Střední Americe, tak později v Evropě jako prostředek proti horečce či jako afrodiziakum. Dnešní medicína, s výjimkou některých přírodních léčiv, vanilku nepoužívá. Široké uplatnění nachází extrakt z vanilky v kosmetickém průmyslu při výrobě toaletních vod, parfémů a v neposlední řadě i v přírodní a bio kosmetice.
Vůně vanilky uklidňuje, působí antidepresivně, mírní nervozitu a napětí, působí proti nespavosti a nechutenství.
