Kadidlo – nazývané jako olibanum, luban nebo frankincense je často spojováno s náboženstvím a liturgickými obřady,. A je tomu tak již po tisíciletí. Kadidlem posvátným, neboli kadidlem pravým se nazývá vonná pryskyřice z kůry stromů Boswelia Sacra, rostoucího na jihu Arabského poloostrova, v oblasti Dhofár. Ve starověku se kadidlo běžně užívalo z důvodů hygienických – aby jeho vůně překryla nedobré pachy a zmenšovala nebezpečí infekce. Za tímto účelem kadidlo používali i křesťané v prvotní církvi. V kostelech a chrámech se shromažďovali davy lidí, a proto bylo potřeba prostor dezinfikovat a zabránit šíření virů a infekcí.
Vykuřováni kadidlem bylo také projevem důstojnosti a důležitosti. Kadidlo se totiž vyvažovalo zlatem, kvalitní pravé kadidlo bylo velice cenným zbožím. Jedna římská libra (327 g) nejlepšího kadidla stála 6 denárů, což odpovídalo zhruba týdennímu výdělku. Člověk, který si kadidlo mohl dovolit, si při chůzi páchnoucí ulicí nechal před sebou nést kadidelnici s příjemně vonícím kadidlem, aby mu čistilo vzduch. Tento zvyk si následně oblíbili v Byzantské říši u císařských ceremonii, kde se kadidlo nosilo před císařem, vysokými úředníky a také biskupy. A odtud to byl už jen krůček k liturgii papežské.
V kultu se kadidlo užívalo především jako symbol božské úcty a zbožnosti – zapalovalo se před obrazy a sochami bohů. Ve bohoslužbách starého zákona mělo kadidlo velký význam. V chrámech, na zlatém oltáři se přinášela kadidlová oběť ráno a večer. Při křesťanských bohoslužbách se začalo kadidlo používat k osvěžení vzduchu v bazilikách při velkých liturgických shromážděních a k vytvoření slavnostní, radostné atmosféry. Od karolinské doby se pak kadidlo v liturgii objevuje v širokém rozsahu.
A proč je vlastně dobré kadidlo používat nejen u náboženských obřadů? Protože kromě aroma-terapeutických účinků na mysl a duši je také přírodní dezinfekci. V období šíření různých virů je ideálním prostředkem k pročištění vzduchu a také k vyrovnaní energií. Ovšem kadidlo musí být kvalitní a vonné, aby plnilo svůj účel. V současnosti se v kostelích používá spíše syntetické kadidlo, nebo různé kadidlové směsi. Je to dáno i tím, že pravé kadidlo je opravdu vzácné a drahé. Nejkvalitnější ománské zelené kadidlo je Ománským národním bohatstvím a jeho sběr a vývoz je regulován státem. Kadidlo je stále více oblíbené i ve formě olejů a jako příměs do kosmetických přípravků.
