Termín prázdná kalorie se v dobách minulých používal pro potraviny (tekutiny) typu rohlík nebo alkohol či tomu podobné výrobky. Společnou devizou těchto „potravin“ byla skutečnost, že nijak nezasytí a že je možno je konzumovat teoreticky v jakémkoli množství. Upozorňuji, že pouze teoreticky, protože prakticky vypít dvě lahve tequily a sníst ošatku rohlíků se pro většinu populace rovná smrti. Faktem ovšem je, že se tato klasifikace poněkud zvrhla a pojem prázdná kalorie se u populace vžila jako odůvodnění toho, že jsem se, i přesto že držím dietu, v pátek večer na firemním večírku vylila jak váza a v návalu nočního hladu se pak doma vrhla na provizorně vyráběné párky v rohlíku (párek je protein, samozřejmě).
V dnešní době ale výživoví poradci a dietologové dělají vše proto, aby nebohým dietářům zavřeli všechna možná úniková vrátka a spojení „prázdná kalorie“ je téměř hanlivý termín pro něco, na co bychom neměli ani pomyslet, natož to strkat do pusy. Nutí nás zapisovat si vše, co a v kolik hodin jsme to vložili do úst a ještě se odváží dotázat se, zda jsme při tom měli hlad.
Naštěstí, stejně jako jsou vrcholoví sportovci o krok před dopingovými kontrolami, tak i dietáři mají náskok.
Ne vše co sníte, se totiž počítá.
1/ Co je k pití, není jídlo, a tedy se nepočítá a nezapisuje.
2/ Co jsem si zapomněla zapsat, to jsem nesnědla.
3/ Jídlo, které jsem utajila i sama před sebou, jsem nesnědla. Není důvod ho zapisovat.
4/ Co jsem snědla, když jsem se v noci vzbudila a šla na záchod, se nepočítá, protože jsem šla přeci čůrat a ne jíst.
5/ Jídlo, které jsem snědla “společensky unavena”, si nepamatuji, a proto ho nezapisuji.
6/ Cokoliv, co má menší objem než polévková lžíce, nestojí za to, abych zapisovala.
7/ Jídlo, které dojídám po někom jiném, se nepočítá, protože to vlastně není moje jídlo.
8/ Jídlo, u kterého nemůžu zjistit energetickou hodnotu, žádnou nemá.
9/ Jídlo, které sním před cvičením, se nepočítá, protože ho hned spálím.
10/ Takže, dámy, které pondělí hodláte začít? 🙂
Zdroj foto: Pixabay.com
