Je tady druhá vlna koronaviru, zákeřná choroba z Číny neslábne, a do toho se hlásí o slovo chřipka. Odborníci bijí na poplach a doporučují, aby se lidé nechali očkovat proti chřipce, a případně tak pomohli od sebe odlišit obě nemoci. Jak je důležité očkování proti chřipce? A co představuje v době koronavirové? A bude očkování proti koronaviru bezpečné? Na to jsme se ptali MUDr. Oto Sovy z výzkumného ústavu BOOS.
„Je to dobré ze dvou důvodů. Aby se snížil počet nemocných, a pokud onemocní člověk, který byl proti chřipce očkován, je tady důvodné podezření, že se nakazil covidem 19. Tím pádem nemoc nebude podceňovat a bude ji ihned řešit,“ vysvětluje MUDr. Oto Sova s tím,
že v tomto období je nejdůležitější prevence. „Měli bychom konzumovat více čerstvé zeleniny a ovoce, a dopovat se vitamíny. Výborná je
kombinace Diamond yaccy s výtažkem z výhonků ječmene. Také bychom měli konzumovat mléko, libové maso, sýry a tvaroh. Ze zeleniny pak cibuli, česnek, mrkev, petržel, květák, brokolici, papriku, okurku a ředkvičky,“ dodává.
„Když jsme dlouhodobě sledovali výskyt chřipky mezi uživateli Diamond yaccy zjistili jsme, že je téměř o polovinu nižší než u běžných lidí. Je to logické, protože saprofytické mikroby anebo viry, které jsou pro organismus neškodné a někdy i potřebné, se rozmnožují a žijí volně v roztocích anebo v aerosolu,“ řekl MUDr. Oto Sova s tím, že patogeny způsobující nemoci, a to mikroby stejně jako viry se musí někde, na nějaké ploše uchytit, přilepit, adherovat.
Lidé, kteří se pravidelně věnují sportu jsou proti chřipce celkově odolnější a mají lépe vybudovaný imunitní systém. „Sportující člověk se zpravidla stravuje bohatěji a pestřeji než člověk s omezeným pohybem, a tím se mu zvyšuje imunita. Tady rozhoduje, jakým množstvím virů se nakazí, jestli je to množství, se kterým si jeho imunitní systém dovede poradit, nebo ne. Stručně řečeno s kolika nakaženými lidmi se setkal,“ řekl MUDr. Sova.
Platí opravdu to, že když se necháme naočkovat proti chřipce, tak ji nedostaneme? „I lidé očkovaní proti chřipce někdy bohužel onemocní. Ale jenom v několika zanedbatelných procentech. Žádné očkování, žádný lék není stoprocentní,“ vysvětluje doktor Sova s tím, že za svoji mnohaletou praxi zažil i úmrtí zdravého člověka na chřipku. „Byl nemocný všeho všudy osm hodin a než se všichni vzpamatovali, že je to chřipka, zemřel. Nelze to vyloučit ale ani u dalších onemocnění.“
A jak je to s očkováním proti koronaviru? „Jediný způsob, jak ukončit pandemii je vývoj očkovací látky a plošné očkování populace. K očkování se užívají pouze bezpečné vakcíny. Ty ubližují pouze aktivistům…,“ vysvětluje doktor Sova. Dle odborníků by měla být vakcína k dispozici nejspíš na jaře. Jak je ale možné, že se vyvíjí tak rychle? „Záleží na tom, kdo vakcínu připravuje. Jestli je to zaběhnutý ústav s dobrou organizací, tak ten rok je akorát. Výhodou je i to, že pro výrobu vakcíny slouží několik příkladů jako samotná chřipka, a také SARS a EBOLA, vakcíny tak mohly sloužit jako příklad vývoje,“ vysvětluje lékař, který všem doporučuje, aby se nechali očkovat, pokud to bude možné. Aby se problém vyřešil, je potřeba dosáhnout alespoň 50–60procentní imunity, tudíž by se tolik procent lidí mělo nechat očkovat.
Někteří ale brojí proti očkování, a navíc často nemoci přecházejí. Alespoň tomu tak bylo do té doby, než se objevil koronavirus. „Přecházení nemocí zpravidla způsobuje různé komplikace a poškození jater, ledvin, plic a srdce v různém, někdy i vážném rozsahu. A co je nejhorší, tato poškození se někdy objeví až po letech. Očkování průběh chřipky zmírní a snižuje pravděpodobnosti úmrtí,“ uzavírá doktor Oto Sova z výzkumného ústavu BOOS.
