Dneska je to přesně měsíc, kdy jsem si řekla A DOST! Už takhle dál nechci fungovat, chci pro sebe něco udělat, a když se mi naskytla příležitost, musím jí využít!
Je mi 33, jsem rok a půl doma s dětma na mateřské a vůbec nic nestíhám, natož jíst. Když se na webu ženysro objevil testovací příspěvek Metabolic Balance®, řekla jsem si, že přesně tohle chci vyzkoušet. Chci konečně zdravě zhubnout, nastartovat správně svůj metabolismus a zbavit se kilogramů navíc, které mi zůstaly po porodu a ne a ne se jich zbavit. Samozřejmě jsem zkoušela různé „osvědčené diety“ kamarádek, ale bez úspěchu. Program Metabolic Balance® mě lákal hlavně proto, že je sestaven individuálně na míru, podle krevního rozboru a máte svého osobního poradce.
Po první schůzce s mou poradkyní jsem byla nadšená. Vše se mnou probrala „od hlavy až k patě“ a to doslova (začly jsme padáním vlasů a skončily nateklými prsty u nohou). Dala mi formulář pro vyřízení krevních testů, které jsou potřeba k sestavení jídelníčku a naplánovaly jsme další sezení.
Na druhé schůzce mě čekal jídelníček připravený na míru. Dostala jsem spoustu užitečných rad a tipů jak začít a jak upravovat některé druhy potravin, které jsem do té doby znala jen z doslechu. Vzhledem k tomu, že se program skládá z několika fází, dala mi rady, jak „přežít“ tu počáteční přísnou fázi bez cukrů a tuků. Mé nadšení z jídelního plánu a vytváření nových kulinářských zážitků bylo ještě větší, jenže…
Přísná fáze bylo peklo
V prvních 14 dnech to byl mazec. Já závislák na sladkém jsem všechny ty dobrůtky musela vyřadit z jídelníčku. Návíc jsem nemohla ani mé oblíbené kafíčko s mlékem a cukrem, místo toho maximálně černou kávu v omezeném množství. A pauzy mezi jídly 5 hodin? Jak to má člověk vydržet? Dá se to vůbec zvládnout?
Ano, dá! Jen musíte chtít!
Takže v prvních 14 dnech jsem měla ze začátku hlad, nepopsatelnou chuť aspoň na kousíček čokolády a migrény. Do toho všeho jsem byla unavená jako bych každý den běhala maraton a chodila spát s dětma v osm devět večer. Když 10 den hlad, chuť na sladké i únava pominuly jedno z dětí dostalo neštovice, takže další skoro týden téměř bez spánku. Myslela jsem, že to fakt vzdám a nechám to na jindy…jenže se dvěma malýma dětma to prostě nejde odložit na jindy, protože na to nebude v nejbližších letech volný čas NIKDY…Nevzdala jsem to a pokračovala a řekla si, že to dám.
A pak to přišlo!
První vážení a měření u mé poradkyně mě neuvěřitelně nakoplo…A JEDU DÁL…dnes je to přesně měsíc. Zatím jsem zhubla 7 kg (většinu tuku), v pase mám o 7 cm méně, přes boky a stehna o 3 cm! Jako bonus mám mnohem více energie než kdykoli předtím a hlavně jsem se naučila jíst 3x denně (předtím jsem do sebe naházela něco málo rychle ráno, a pak až večer a to jsem jedla všechno možné, protože jsem měla hlad)…a najednou se vše zlomilo a JDE TO.
Ta energie, která se časem dostaví, za těch pár kritických dní v době přísné fáze určitě stojí! *heart*
