Ještě že tak. Je na čase trochu klidu a rozjímání.
Na druhé straně, pokud zapátráme v historii, nejsou tyto dva svátky tak odlišné, jak by se mohlo zdát.

Podzimní tradice

Svátky začátku listopadu jsou založené na tradicích Keltů, kteří v noci z konce října na první listopad slavili svátek Samhain. Důvodem oslav byl dle pohanů konec biologického roku a začátek nového. Loučili se s životem, děkovali za sklizeň a připravovali se na období zimy a chladu, po kterém se vše zase znovu zrodí, přijde jaro, letní úroda a podzimní sklizeň.
Samhain byl svátkem, který spojoval léto a zimu, stejně tak i svět živých a mrtvých. Právě v tomto období se údajně duše mrtvých vracejí zpět do světa živých, a živí zase mohou navštívit podsvětí. Tento svátek v kombinaci s galským svátkem mrtvých byl údajně základem Halloweenu.
Křesťané přišli s vlastními svátky – Svátkem Všech Svatých 1. listopadu a Svátkem zesnulých 2. listopadu, který však běžně označujeme jako Dušičky. 2. Listopad se označuje také jako Památka zesnulých, Památka všech věrných zemřelých nebo Vzpomínka na všechny věrné zesnulé. I toto svátky však tak trochu svět živých a mrtvých propojují.

Podzimní symboly

Dokonce i zapálená svíčka, symbol křesťanských Dušiček, má odkazovat na ohně, kteří Keltové zapalovali o svátku Samhain, aby tam pálili část sklizně jako oběť bohům.
Na sklizeň ostatně poukazují i všudypřítomné dýně, kterými i u nás v Česku nyní s oblibou zdobíme své dvorky a zahrady. Patří přitom k největším symbolům Halloweenu.

 
Dýně jsou však mnohem více než dekorace, a pokud už od toho Halloweenu skutečně chcete mít klid, raději je snězte.
Dejte si dýni
Třeba jako:

dýňovou polévku
dýňový koláč
dýňové placičky
dýňové lívanečky
dýňové smoothie, se zázvorem
dýňový džus
atd.

Přejeme nejenom dobrou chuť, ale hlavně klidné dušičkové rozjímání.