K tomu, abyste bez potíží fungovali v každodenním životě, potřebujete ideálně teplotu prostředí mezi 19 až 20 stupni Celsia. Vyplývá to z rozsáhlé studie provedené v roce 2003 v Anglii, která už tehdy upozornila na to, že stoupne-li okolní teplota o pět stupňů, schopnost podávat plnohodnotný výkon klesne o čtvrtinu, a když přesáhne třicítku, tak téměř o polovinu.
Lidé citliví na horko tvoří přes polovinu populace
Vědci tvrdí, že pocit tepelné pohody závisí na prostředí a jeho tepelné vodivosti. Proto také pociťujeme třiceti stupňovou vodu jako teplou, zatímco 30 °C teplý vzduch už vnímáme jako horký. Tělo při této hodnotě totiž absorbuje jak sálavé teplo ze slunce a vzduchu, tak z okolích předmětů a různých elektrických přístrojů v domácnosti. Přitom i naše vnitřní orgány mají různou teplotu – nejteplejší jsou játra (39 °C) a nechladnější je kůže. Při stoupající teplotě spouští tělo obranné mechanismy v podobě pocení. S teplotou nad 25 ◦C se termoregulace hůře vypořádává, a vyšší teplotní rozdíly už zvyšují riziko kardiovaskulárních potíží, zejména u starších osob. Lidé velmi těžce snášejí teplý a zároveň vlhký vzduch. Kapky potu při silném pocení stékají z povrchu kůže bez odpařování, takže nemají potřebný zchlazovací účinek. Pak nastává přehřátí organismu.
Horko spouští environmentální stres
Vliv vysokých teplot ohrožuje tepelný komfort organismu, a v extrémních případech i jeho existenci. U většiny lidí má environmentální stres za následek pokles výkonnosti, celkové zpomalení tempa, zhoršuje koordinaci pohybů a oslabuje i psychiku: „Tropické tepoty omezují repertoár všech možných činností i požitek z nich, a mají za následek výkyvy nálad, vyvolávají stres a nervozitu, lidé jsou podrážděnější a agresivnější. Navíc se jim v noci hůře spí, probouzejí se unavení, neodpočinou si. To všechno jsou faktory, které mají vliv na celkový psychický stav i na kognitivní funkce, jako je vnímání, paměť a soustředění,“ říká klinický psycholog Mgr. Petr Křenek z Mostu. „Reakce jsou samozřejmě individuální, u někoho vedro vyvolává impulzivní reakce, u jiného způsobuje pocity únavy či apatie.“
Omezte horko v bytě
„Nedávná tropická vedra nás jen znovu přesvědčila o tom, že se ani ve středoevropských podmínkách neobejdeme bez důkladného stínění a vhodných způsobů větrání bytů,“ říká Jakub Vaněk z opavské společnosti ISOTRA, která je českým lídrem na trhu stínící techniky. Nejúčinnější je podle jeho slov stínění na klíč: „Výběr stínění závisí na typu budovy, orientaci místností na světové strany a na individuálních požadavcích na vnitřní klima každého bytu. Naše pětadvacetileté zkušenosti ukazují, že investice do kvalitní stínicí techniky se zákazníkům několikanásobně vyplatí: šetří energie v zimě a v létě zabrání vzniku mnoha zdravotních potíží.“
