Profesor Libor Grubhoffer, někdejší rektor Jihočeské univerzity a současný ředitel Biologického centra Akademie věd ČR, patří k absolutní špičce na poli molekulární a buněčné biologie a genetiky. Redakce se ho proto ptala i na to, jak může koronavirus dále mutovat a nakolik to může vývoj pandemie ovlivnit.
„Vůbec se nemluví o zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově a které se rozhodují, zda se nechat naočkovat a kdy,“ upozorňuje na mezeru v očkovací strategii.
První čtvrtletí nového roku, než se rozběhne očkovací kampaň naplno a proočkováno bude alespoň 30 % obyvatel naší země, bude pandemická situace víceméně shodná se současnou situací na konci odcházejícího roku. To znamená, že šíření nového čínského koronaviru bude mít stále ještě komunitní charakter vyžadující dodržovat s plnou vážností protiepidemická opatření PES.
Vánoční svátky, během kterých výrazně klesl počet testovaných osob, zkreslily hodnotu reprodukčního čísla (dostalo se pod 1,0) i stupně rizika (4 namísto 5). Nálož koronaviru mezi lidmi je však stále vysoká, o čemž svědčí vysoké procento pozitivních vzorků ze všech testovaných (až 38 %).
Znamená to zachovat ještě trpělivost, dodržovat důsledně pravidlo 3R a respektovat systém PES. Pevně doufám, že se podaří rozhýbat dostatečně rychle očkovací kampaň. Jakmile se přiblížíme počtem imunních spoluobčanů kolektivní imunitě, šíření koronaviru se citelně zpomalí a komunitní šíření se změní v ohniskové a to už bude možné dále tlumit běžnými protiepidemickými opatřeními.
Jednoznačně to je očkovací kampaň, logisticky nesmírně náročná záležitost. Naše vláda opět zaspala, ale v tomto případě máme velké štěstí, že distribuci první vakcíny vyžadující hluboké zmražení při –70 °C zajišťuje v plném rozsahu přímo její výrobce, firma Pfizer/BioNTech.
Ministerstvo by mělo předložit podrobný plán pro očkovací kampaň a přehodnotit úmysl budovat očkovací centra ve zdravotnických zařízeních či ordinacích praktických lékařů. Je to krajně nevhodný přístup k tak náročné záležitosti. Očkováním velkého množství osob v krátkých časových úsecích (dle dodávek) a opakovaně druhou dávkou vakcíny po třech týdnech může snadno zahltit zdravotnická zařízení, která musí plnit svoji hlavní léčebnou funkci.
Ke všemu se vůbec nemluví o zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově a které se rozhodují, zda se nechat naočkovat a kdy.
Dosažením kolektivní imunity imunizací pomocí dostupných vakcín je hlavním předpokladem k návratu do normálních poměrů v životě lidské společnosti, nadále bude pokračovat průběžné testování lidí na protilátky. Brzy poté se dozvíme více o dynamice imunitní (protilátkové) odpovědi a její trvanlivosti. Podle toho budou upřesněna očkovací schémata pro jednotlivé typy vakcín. Zatím předpokládáme, že ochranný účinek vakcín bude trvat nejméně po dobu jednoho roku, spíše déle.
Naštěstí máme k dispozici moderní rychlé metody sekvenční analýzy vznikajících mutací, přesněji nových variant, které se podaří izolovat z nemocných pacientů. Proces mutací je u virů na denním pořádku, dochází k nim v každém nemocném jedinci navzdory schopnosti koronaviru mutace (chyby) v jeho genomu opravovat. Naprostá většina těchto mutací se neuplatní, nedá vzniknout nové variantě/kmenu koronaviru.
Jenom výjimečně dá mutace vznik nové variantě, která získá konkurenční výhodu, zpravidla se rychleji množí v citlivých buňkách. To je i případ varianty pocházející z jihovýchodní Anglie. Vyšší rychlost množení dává této variantě vyšší hodnotu reprodukčního čísla a tím rychlejší šíření mezi lidmi, naštěstí bez zvýšené patogenity. Jinými slovy, nemoc způsobena tímto kmenem nemá horší průběh než standardní kmen koronaviru představující celosvětově hlavní variantu. Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování.
Chyby v „písmenkovém“ genetickém předpisu replikujícího S viru jsou na denním pořádku v každém infekcí postiženém jedinci. Naštěstí naprostá většina, ne-li všechny, se neuplatní a zaniknou v populaci dominantní varianty viru.
Podobně jako v případě varianty koronaviru z jihovýchodní Anglie se může objevit během nového roku 2021 další nová varianta s mutací v genetickém předpise, která získá konkurenční výhodu a v dané oblasti svého vzniku se začne přednostně šířit, zpravidla je rychlejší než dominantní varianta/kmen.
Mutace a jejich uplatnění jsou pod drobnohledem virologů, v případě, že by byly zaznamenány projevy rezistence nové varianty na aktuální vakcínu u očkovaných jedinců, vedlo by to nezbytně k nutnosti aktualizovat vakcínu o mutovanou formu výběžkového glykoproteinu S koronaviru nebo příslušného úseku informační RNA v případě genetické vakcíny. Stavebnicovost těchto moderních vakcín to umožňuje poměrně snadno.
„Vůbec se nemluví o zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově a které se rozhodují, zda se nechat naočkovat a kdy,“ upozorňuje na mezeru v očkovací strategii.
První čtvrtletí nového roku, než se rozběhne očkovací kampaň naplno a proočkováno bude alespoň 30 % obyvatel naší země, bude pandemická situace víceméně shodná se současnou situací na konci odcházejícího roku. To znamená, že šíření nového čínského koronaviru bude mít stále ještě komunitní charakter vyžadující dodržovat s plnou vážností protiepidemická opatření PES.
Vánoční svátky, během kterých výrazně klesl počet testovaných osob, zkreslily hodnotu reprodukčního čísla (dostalo se pod 1,0) i stupně rizika (4 namísto 5). Nálož koronaviru mezi lidmi je však stále vysoká, o čemž svědčí vysoké procento pozitivních vzorků ze všech testovaných (až 38 %).
Znamená to zachovat ještě trpělivost, dodržovat důsledně pravidlo 3R a respektovat systém PES. Pevně doufám, že se podaří rozhýbat dostatečně rychle očkovací kampaň. Jakmile se přiblížíme počtem imunních spoluobčanů kolektivní imunitě, šíření koronaviru se citelně zpomalí a komunitní šíření se změní v ohniskové a to už bude možné dále tlumit běžnými protiepidemickými opatřeními.
Jednoznačně to je očkovací kampaň, logisticky nesmírně náročná záležitost. Naše vláda opět zaspala, ale v tomto případě máme velké štěstí, že distribuci první vakcíny vyžadující hluboké zmražení při –70 °C zajišťuje v plném rozsahu přímo její výrobce, firma Pfizer/BioNTech.
Ministerstvo by mělo předložit podrobný plán pro očkovací kampaň a přehodnotit úmysl budovat očkovací centra ve zdravotnických zařízeních či ordinacích praktických lékařů. Je to krajně nevhodný přístup k tak náročné záležitosti. Očkováním velkého množství osob v krátkých časových úsecích (dle dodávek) a opakovaně druhou dávkou vakcíny po třech týdnech může snadno zahltit zdravotnická zařízení, která musí plnit svoji hlavní léčebnou funkci.
Ke všemu se vůbec nemluví o zajištění průběžného testování protilátek v krvi očkovaných lidí, ale též osob, které prodělaly covid-19 příznakově a bezpříznakově a které se rozhodují, zda se nechat naočkovat a kdy.
Dosažením kolektivní imunity imunizací pomocí dostupných vakcín je hlavním předpokladem k návratu do normálních poměrů v životě lidské společnosti, nadále bude pokračovat průběžné testování lidí na protilátky. Brzy poté se dozvíme více o dynamice imunitní (protilátkové) odpovědi a její trvanlivosti. Podle toho budou upřesněna očkovací schémata pro jednotlivé typy vakcín. Zatím předpokládáme, že ochranný účinek vakcín bude trvat nejméně po dobu jednoho roku, spíše déle.
Naštěstí máme k dispozici moderní rychlé metody sekvenční analýzy vznikajících mutací, přesněji nových variant, které se podaří izolovat z nemocných pacientů. Proces mutací je u virů na denním pořádku, dochází k nim v každém nemocném jedinci navzdory schopnosti koronaviru mutace (chyby) v jeho genomu opravovat. Naprostá většina těchto mutací se neuplatní, nedá vzniknout nové variantě/kmenu koronaviru.
Jenom výjimečně dá mutace vznik nové variantě, která získá konkurenční výhodu, zpravidla se rychleji množí v citlivých buňkách. To je i případ varianty pocházející z jihovýchodní Anglie. Vyšší rychlost množení dává této variantě vyšší hodnotu reprodukčního čísla a tím rychlejší šíření mezi lidmi, naštěstí bez zvýšené patogenity. Jinými slovy, nemoc způsobena tímto kmenem nemá horší průběh než standardní kmen koronaviru představující celosvětově hlavní variantu. Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování.
Chyby v „písmenkovém“ genetickém předpisu replikujícího S viru jsou na denním pořádku v každém infekcí postiženém jedinci. Naštěstí naprostá většina, ne-li všechny, se neuplatní a zaniknou v populaci dominantní varianty viru.
Podobně jako v případě varianty koronaviru z jihovýchodní Anglie se může objevit během nového roku 2021 další nová varianta s mutací v genetickém předpise, která získá konkurenční výhodu a v dané oblasti svého vzniku se začne přednostně šířit, zpravidla je rychlejší než dominantní varianta/kmen.
Mutace a jejich uplatnění jsou pod drobnohledem virologů, v případě, že by byly zaznamenány projevy rezistence nové varianty na aktuální vakcínu u očkovaných jedinců, vedlo by to nezbytně k nutnosti aktualizovat vakcínu o mutovanou formu výběžkového glykoproteinu S koronaviru nebo příslušného úseku informační RNA v případě genetické vakcíny. Stavebnicovost těchto moderních vakcín to umožňuje poměrně snadno.
Naštěstí máme k dispozici moderní rychlé metody sekvenční analýzy vznikajících mutací, přesněji nových variant, které se podaří izolovat z nemocných pacientů. Proces mutací je u virů na denním pořádku, dochází k nim v každém nemocném jedinci navzdory schopnosti koronaviru mutace (chyby) v jeho genomu opravovat. Naprostá většina těchto mutací se neuplatní, nedá vzniknout nové variantě/kmenu koronaviru.
Jenom výjimečně dá mutace vznik nové variantě, která získá konkurenční výhodu, zpravidla se rychleji množí v citlivých buňkách. To je i případ varianty pocházející z jihovýchodní Anglie. Vyšší rychlost množení dává této variantě vyšší hodnotu reprodukčního čísla a tím rychlejší šíření mezi lidmi, naštěstí bez zvýšené patogenity. Jinými slovy, nemoc způsobena tímto kmenem nemá horší průběh než standardní kmen koronaviru představující celosvětově hlavní variantu. Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování.
Chyby v „písmenkovém“ genetickém předpisu replikujícího S viru jsou na denním pořádku v každém infekcí postiženém jedinci. Naštěstí naprostá většina, ne-li všechny, se neuplatní a zaniknou v populaci dominantní varianty viru.
Podobně jako v případě varianty koronaviru z jihovýchodní Anglie se může objevit během nového roku 2021 další nová varianta s mutací v genetickém předpise, která získá konkurenční výhodu a v dané oblasti svého vzniku se začne přednostně šířit, zpravidla je rychlejší než dominantní varianta/kmen.
Mutace a jejich uplatnění jsou pod drobnohledem virologů, v případě, že by byly zaznamenány projevy rezistence nové varianty na aktuální vakcínu u očkovaných jedinců, vedlo by to nezbytně k nutnosti aktualizovat vakcínu o mutovanou formu výběžkového glykoproteinu S koronaviru nebo příslušného úseku informační RNA v případě genetické vakcíny. Stavebnicovost těchto moderních vakcín to umožňuje poměrně snadno.
Jenom výjimečně dá mutace vznik nové variantě, která získá konkurenční výhodu, zpravidla se rychleji množí v citlivých buňkách. To je i případ varianty pocházející z jihovýchodní Anglie. Vyšší rychlost množení dává této variantě vyšší hodnotu reprodukčního čísla a tím rychlejší šíření mezi lidmi, naštěstí bez zvýšené patogenity. Jinými slovy, nemoc způsobena tímto kmenem nemá horší průběh než standardní kmen koronaviru představující celosvětově hlavní variantu. Dosud zjištěné změny v nové variantě koronaviru nejsou tak zásadní, aby unikaly adaptivní imunitní odpovědi jedince očkovaného aktuálními vakcínami proti covidu-19 a ohrožovaly jej onemocněním navzdory očkování.
Chyby v „písmenkovém“ genetickém předpisu replikujícího S viru jsou na denním pořádku v každém infekcí postiženém jedinci. Naštěstí naprostá většina, ne-li všechny, se neuplatní a zaniknou v populaci dominantní varianty viru.
Podobně jako v případě varianty koronaviru z jihovýchodní Anglie se může objevit během nového roku 2021 další nová varianta s mutací v genetickém předpise, která získá konkurenční výhodu a v dané oblasti svého vzniku se začne přednostně šířit, zpravidla je rychlejší než dominantní varianta/kmen.
