Trendy a návody jak žít lépe a jinak se na nás hrnou ze všech stran. Buď minimalista, vegan, zero waste a já nevím co ještě, protože mě obvykle rychle vyšumí z hlavy. Z velké části za to může vlastně i moje pohodlnost, co si budeme nalhávat. Ale právě zero waste (nejsem fanoušek anglických názvů, protože myslím že zvlášť starší generace angličtinou nepolíbená se mezi těmi výrazy ztrácí) mě zaujalo a zároveň vyděsilo.
Věděli jste že:
Každý občan ČR v průměru ročně vyprodukuje 537 kg komunálního odpadu?
Ruličky od toaletního papíru a obaly od vajec nepatří do kontejneru na papír?
Než nám přestali dávat k nákupu igelitky zdarma, každý čech si ročně odnesl v průměru 300 igelitových tašek?
A takhle by se dalo pokračovat do nekonečna….
Obchodů kde by se dalo nakoupit bez obalu přibývá, ale je tu jedno velké ale… Cena. Výzkumy jasně dokazují, že první na čem šetříme je jídlo. Sortiment je samozřejmě v co největší možné míře poskládán z lokálních výrobků a biokvalitě. Ale jsem realista. Pořád je pro většinu lidí prioritou cena, ať už protože peněz není nazbyt, nebo prostě ze zvyku. A tak dál vesele krmíme popelnice a zelenější zítřek v nedohlednu.
Miluju kosmetiku, ale pět krémů fakt nepotřebuju:-) Pomalu zkouším a hledám alternativy, takže jsem sprcháč vyměnila za kostkáč (docela jsem se těch tuhých mýdel a šampónů bála, ale byl to jen předsudek).
Proč jít proti proudu, když jít s davem je snažší? Stejně to vypadá jen na další výkřik, na který si za pár let nikdo nevzpomene. Ale mě to baví. Najednou zjišťuju co všechno se dá dělat jinak. Je to vlastně taková moje malá osobní výzva.
Spoustu věcí které se zaškatulkovaly pod trend bez odpadu dělám už dávno, ale je to pro mě pořád málo. Proto se snažím postupně nenuceně přídávat, ale odpad se mi do zavařovačky nevejde za týden, na tož za rok. 😀 I tak se nehroutím. Pořád je udělat něco málo víc, než nedělat nic. Řím taky nepostavili za jedinou noc.
