Věnec prstencového, kruhovitého tvaru je mimo jiné také symbolem rotace, oběhu planet kolem Slunce, je symbolem kola roku, jednoty a božské věčnosti bez začátku a konce. Symbolika magického, rituálního nebo svátečního věnce, která je známa dávno před příchodem křesťanství, je skryta ve tvaru toroidu či prstence. Stejně tak symbolika světla svící odkazuje k dávným pohanským časům. Například oheň v zeleném kruhu, zapalovaný uprostřed zimního času, je prastarým pohanským zvykem.
Oheň nebo hořící svíce je symbolem magického prostoupení ducha a hmoty, světlo ducha představuje tvořivou sílu kosmické energie
Plamínek svíčky v období zimního slunovratu, kdy jsou krátké dny a dlouhé noci, představuje posvátné světlo Slunce, symbolizuje „kouzlo kruhu“ a věčný plamen Lásky. S příchodem křesťanství plamen svíce symbolizuje světlo Krista. Adventní věnec má určitá křesťanská pravidla, která ale nemusíme dodržovat. Důležité je to, v co věříme my sami, mystická a spirituální vnímavost má mnoho podob.
- Adventní věnec se čtyřmi symetricky nebo i nesymetricky rozmístěnými svícemi slouží k odpočítávání čtyř týdnů do vánočních svátků.
- Pátá svíčka v bílé barvě uprostřed věnce připomíná návrat Slunce a světlo světa. Velká bílá svíčka je symbolem Vánoc a především duchovní čistoty. Zapaluje se s ostatními svícemi na štědrý den po západu Slunce.
- Bílá ústřední svíce představuje také symboliku Panny Marie, v pohanských časech se jedná o bohyni Isis, která je pohanským symbolem mocné vládkyně vesmíru, Bohyně Matky a léčitelky, ochránkyně dětí.
Vánoční věnec zdobíme větvičkami zimostrázu, sušenými jablky, ořechy, perníčky, různými přírodninami a další vánoční dekorací. Světlo Slunce symbolizují také zlaté stuhy. Větvičky jehličnanů nebo zimostrázu představují naději, jsou symbolem života jako takového, jsou symbolem nesmrtelnosti duše a odkazují k pokračování života po smrti. Používají se také k uctívání dobrých duchů jemnohmotného světa, k uctívání přírodních sil a ducha přírody.
Každou adventní neděli zapalujeme jednu svíčku zeleného věnce, vyrobeného například z jedlových nebo smrkových větví. Čtyři svíčky odkazují ke čtyřem světovým stranám. Svíce zapalujeme proti směru hodinových ručiček, zapálení každé svíce představuje požehnání jedné ze světových stran. První svíčka představuje sever (element země), druhá západ (element vody), třetí jih (element ohně), čtvrtá východ (element vzduchu). Východ v podobě poslední svíčky představuje návrat probouzejícího se Slunce – slunečního boha Ra.
Pátá ústřední svíce uprostřed kruhu představuje pátý nejjemnější živel a tím je čistý Duch nebo-li Monáda. Duch je jsoucí příčinou vzniku všech ostatních živlů a nevyčerpatelným zdrojem energie.
Plamen svíce vytváří spirálu energie spojenou s energií barev použitých svící. Spirála energie stoupá přímo vzhůru, rozšiřuje se a rezonuje s vesmírnou energií – s Vesmírnou Myslí. Tento (rituální) proces můžeme nazvat tvůrčím a vysoce účinným. Takže už pouhé pozorování plamene svíčky zvolené v té správné barvě, a případné vyslovování přání nebo požehnání, je tvořivým rituálem.
První adventní neděle: myšlenky věnujeme předkům, rozjímáme o významu slov rod, rodina, rodná zem, národ. Ústředním tématem je domov, (duchovní) čistota domova. V tomto čase (do 13. 12.) nezapomeneme na třešňové větvičky – barborky. K ozdobení domova můžeme použít také větvičky zlatého deště, které do svátků rozkvetou. Vždy máme naději, že v ten správný čas rozkvetou, tak jako láska v lidských srdcích. Radost a radostné očekávání věcí příštích a naděje je symbolické označení pro první svíčku.
Druhá adventní neděle: myšlenky věnujeme sami sobě, přemýšlíme o osobních hodnotách, o vnitřní duchovní čistotě. Uvědomujeme si, připouštíme a prožíváme královskou, božskou moc v sobě. Božskou moc v každém člověku. Uvědomujeme si, že každá duše je ve své podstatě „projevem Slunce ve hmotě“, je projevem tvůrčí síly, je manifestací božské jedinečnosti. Víra je symbolické označení pro druhou svíčku. Víra v usmíření se sebou sama, víra v jednotu a usmíření s vnějším světem.
Třetí adventní neděle: můžeme se zamyslet nad vztahy, které ovlivnily náš život v minulosti, nebo ovlivňují v současnosti. Můžeme rozjímat nad tím, co v otázce mezilidských vztahů udělat pro budoucnost. Vzpomínáme na všechny „spřízněné duše“. Kdo je pro nás oporou, nebo pro nás byl oporou v minulosti, tomu v duchu s láskou poděkujeme. Sounáležitost a přátelství je symbolické označení pro třetí svíčku.
Čtvrtá adventní neděle: rozjímáme nad tajemstvím života, tajemstvím vesmíru a vesmírných sil. Vnímáme v mnohosti projevenou, a přesto jednotnou Božskou Sílu skrytou v každém člověku. Láska je symbolické označení pro čtvrtou svíčku. Láska v lidském srdci.
zdroj
Krásný každý den
koučka Marie Kostelecká
http://mariekostelecka.cz/
TERAPEUT ENERGETICKÉ PSYCHOLOGIE & EFT
KOUČ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU A ROZVOJE OSOBNOSTI
“Inspiruji lidi ke změnám, které vedou k radostnějšímu,
spokojenějšímu a šťastnějšímu životu.”
Další články: https://www.zenysro.cz/marie-kostelecka
