Tantrická bestie – povídka pro dospělé o kurzu tantry, kde lektorka zakázala sex

Silvie ví, že se dnes musí s někým vyspat – jinak zešílí. Nahromaděná sexuální energie z tantrického kurzu dosáhla svého vrcholu. Už tak dost zoufalá situace je o to horší, že si nemá z čeho vybírat…
U stolu sedí jen pět lidí. Vašek je na její vkus moc starý a hlavně mrtvolně bledý, Libor zase mladý, Jáchym je tu s Karolínou (Silvie si na trojku netroufá ani v rámci experimentu) a pak už zbývá jen Hanka. Tak se ženou ještě nespala a byla by to možnost. Navíc méně zoufalá, než spát s Vaškem, jeho huňatým porostem na hrudi a tetováním na pravé půlce…

Ve výčtu možností vynechala jejich lektorku – Slunečnici – tu nepočítá, protože jim hned první den zakázala sex. Chápete to? Na kurzu tantry zákaz sexu! Navíc se Slunečnice každý večer vytratí hned po závěrečné meditaci do svého pokoje. Nechodí ani na jídlo. Co v pokoji dělá, Silvie neví, ale umí si představit, co by prováděla ona na jejím místě – cokoliv, aby se zbavila toho přetlaku… Sama už si několik dní hraje se sprchou, sjíždí polštáře i prostěradlo… Její tělo ještě nikdy nezažilo tolik hlazení jako za posledních pár dnů. A stejně pořád nemá dost. Nejspíš se stává závislou na dotecích.

Silvie si znovu prohlíží ostatní u večeře. Opravdu to zvládli? Bez masturbace? Po tom, co se tady celé hodiny bavili o sexuální energii, hladili se rukama, peřím, kožešinkami…? Zahřívali se horkými ručníky a ochlazovali vějíři…? Slunečnice jim po tom všem zakázala vyvrcholení. Vysloužila si tím novou přezdívku Tantrická bestie. Prý mají energii rozvádět po celém těle meditací a užít si její sílu. Masáže Joni a Vajra se začnou učit až zítra. Ale další bezesnou noc už Silvie opravdu nevydrží. Jestli jí tam zítra kdokoliv šáhne, vybuchne. To bude trapas! Všichni se dozví, že neumí meditovat a prodýchávání jí také moc nejde. Potřebuje se uvolnit!

„Jak se těšíte na zítřek?“ prohodí jakoby nedbale Karolína. Dlouhé světlé vlasy jí neustále padají do obličeje. Má neuvěřitelně modré oči. Teď se dívá do svého hrnečku s bylinkovým čajem a nepřestává s ním nervózně otáčet.

Její manžel Jáchym mlčí. Na první pohled jsou nesourodá dvojka. Ona štíhlá, veselá a povídavá, on obtloustlý ajťák, kterému dost dlouho trvá, než se rozmluví. Přesto jim to, zdá se, klape.

„Já se těším!“ vysloví trochu ochraptěle Vašek a upře pohled na Silvii.

To věřím, že se těšíš, pomyslí si ona. Je možné, že zaplatila za kurz, kde na ni bude sahat bledej chlap, který by mohl být jejím otcem? Brrr! Neměl by platit on jí? Jenže když si tenhle pobyt v opuštěné chatě uprostřed ničeho objednávala, rozhodně si nepředstavovala tohle. Navíc sem jela s jediným cílem. Naučit se uspokojit chlapa tak, aby jí už žádný nezdrhl. Bude z ní bohyně sexu! Musí si to opakovat.

Zatím si teda připadá spíš jako prostitutka, co chodí zadarmo, ale to se doma nikdo nedozví. Za pár dní bude zpátky, plná nových znalostí a chlapi po ní budou šílet. Bude si vybírat! Už nikdy ji žádný nenechá. Ona bude opouštět je, když se jí zrovna bude chtít.

„Já se teda pořád ještě dost stydím,“ zašeptá Hanka – benjamínek kurzu.

„Neboj, to bude dobrý. Nakonec nahatý jsme se už všichni viděli,“ zažertuje Jáchym.

Jeho žena Karolína ho pohladí po ruce a usměje se: „A nejen to.“

„Vy jste nedrželi celibát?“ rýpne si Libor.

Karolíně vyskočí na tvářích růženec. Je jasné, že podváděli. Neodpoví, jen zavrtí hlavou. „Vy jste to vydrželi?“

Všichni se dívají kolem sebe.

„Já tedy ne,“ přizná se Vašek.

„Já ano,“ Hanka klopí oči k desce stolu.

„Nepovídej, to jsi dobrá!“ ohodnotí dívčinu snahu Libor, „Já to dal jen první den. Včera už ne,“ sjede očima Hanku. Ta zrudne a jde si dolít čaj.

„Pojďte se bavit o něčem jiným. Nebo nám z toho hrábne,“ zkusí Silvie změnit téma. Má pocit, že ji vzrušuje už jen pohled na Liborovy ruce, položené na stole. Přece se ale nebude pokoušet sbalit kluka, co by jí mohl dělat syna? Vypadá tak mladě. Jestli si o ní myslí to, co ona o Vaškovi…

„A o čem chceš mluvit na kurzu tantrických masáží, když ne o sexu?“ Vašek se na Silvii dívá vyzývavě, „O zahrádkaření? Probereme semínka, sázení a uhlazování zeminy…?“ Vašek přejíždí rukou po desce stolu a napodobuje smyslné tahy, které se učili odpoledne.

„Půjdu spát,“ rozhodne se Silvie a začne se zvedat.

„Neblbni, tak si aspoň pustíme nějaké písničky. Je teprve sedm,“ navrhne Libor, „Zatancuješ si se mnou?“ dívá se směrem k Silvii.

Ta trhne rameny jako, že klidně, „Jen nevím, kde vezmeme hudbu. Není tu žádný signál a na přehrávači má Slunečnice jen samý relaxace, mantry, bubny a gongy…“

„Já mám plnej music list v telefonu a repráčky si vozím všude s sebou,“ řekne Jáchym slavnostně a už se zvedá, že pro ně dojde.

„Tak bezva, můžeme to zkusit. Já tancovat umím. A co vy, pánové?“ Vašek vypne prsa, „Učil jsem se u mistra v Nuslých, a to byl nějaký taneční mistr. Vyhrál jsem i pár soutěží.“

„Tak tady nejdříve udělejte místo a já skočím na pokoj,“ volá Jáchym a už vybíhá schody.

Všichni se zvednou a začnou odsouvat nábytek. Ozve se hlasité zavrzání stolu o podlahu.

„Pssst! Ať nás neslyší Tantrická bestie. Tanec určitě není povolený,“ zašeptá Libor a všichni se
začnou chichotat.

„Myslíš? Třeba by nám to schválila. Nemám pro ni skočit?“ ponoukne ostatní Silvie, ale sama ví, že pro Slunečnici nepůjde. Celé dny plné pokynů – takhle ano, takhle ne, to musíš a to nesmíš, jí už stačily. Vlastně ani neví, jestli se dokáže na chlupatou rukavici podívat, aniž by si vzpomněla na tu éterickou bytůstku v batikovaných šatech s křiklavě rezavými vlasy, co se v reálném životě nejmenuje Slunečnice, ani Tantrická bestie, ale Vlasta Váchová a bydlí ve 2+1 na Pohořelci.

„Nikam nechoď, jde se tančit,“ Libor si stoupne těsně k Silvii a uchopí ji do tanečního držení.

„Pořád ještě nehrají,“ připomene Hanka a zle se na Silvii podívá.

„Ty to neslyšíš?“ podiví se Libor a začne Silvii vést na hudbu, kterou nikdo jiný nevnímá.

Silvie zakopne při třetím kroku a upadne na svého tanečníka.

„A mám tě, kde jsem chtěl,“ zašeptá jí Libor do ucha.

Silvie zvedne udiveně hlavu. Libor se jí dívá do očí. Ona však nevydrží a uhne. Využije toho, že přišel Jáchym a nese nejen repráčky a telefon, ale i lahev špiritusu, a odpoutá se z Liborova náručí.

„Když už máme ten mejdan…“ Jáchym donesenou slivovici otevře, přivoní, napije se a nechá kolovat.

„Vy jste sem přivezli alkohol?!“ Hanka nedokáže skrýt své zděšení. Je jí pětadvacet a ze zásady nepije. Vlastně to ani nikdy nezkusila. Má k podnapilým lidem odpor. „Tady se přece máme nacítit na své niterní energie, učit se dýchat, objevovat nové možnosti svého JÁ…“

„Přestaň citovat reklamní leták a cvakni si,“ podává jí Libor lahev.

Hanka ho přejede vyčítavým pohledem: „Nikdy!“

Libor pokrčí rameny a podá slivovici Silvii: „Ty, doufám, piješ,“ odfrkne.

Silvie se nechce shodit a kývne, i když alkoholu moc nedá. Naposledy měla vaječný koňak v zimě o Vánocích. Semkne rty a přiloží lahev k ústům a předstírá, že pije. Cítí, jak ji pálí rty a přejede jí mráz po zádech. Otřese se a předá štafetu Karolíně.

Ozve se hudba. Vašek Silvii popadne a začne s ní kroužit po místnosti. Je jasné, že se chce předvést. Silvie cítí jeho kolínskou a slivovici. Přes Vaškovy taneční kreace, nemůže přestat sledovat Libora. Půjde pro Hanku? Ne, Hanka jde pro něj. Chvíli spolu tančí, ale pak Hanka uteče pryč. Libor pokrčí rameny a jde k Jáchymovu telefonu. Projíždí seznam skladeb. Vypadá, že našel, co hledal, ale sotva přepne písničku, otevřou se v patře dveře a ozve se Slunečnice.

„Takhle relaxujete? Tomu říkáte meditace? Máte si na pokojích trénovat naciťování na své tělo a cvičit bioenergetická cvičení…“

Nestačí vše doříct. Ve společenské místnosti někdo zhasne. Slyší Karolínu, jak se zasměje a ucítí ruku, která ji táhne pryč. Nechá se vést. V té tmě nevidí vůbec nic. Jen se tiše modlí, ať to není Vašek. Ví jen, že jdou po schodech, kdosi otevírá dveře a že zakopla o zvýšený práh. Ucítí vůni santalového dřeva a pačuli. Tu přece zná! Ale co dělá u Libora?

„Tak jsme tady!“ ozve se jeho hlas kousek od ní.

„A co tu děláme?“ zeptá se jako malá.

„Zatím nic, ale doufám, že budeme…“ zašeptá Libor a Silvie ucítí šimrání kolem páteře.

Vede ji přímo k posteli a začne Silvii přetahovat tričko přes hlavu.

„Co blázníš?“

„Já? Myslel jsem, že kvůli tomu tady jsme…“

Silvie se lekne. Libor je tak mladý! Tak moc! Jí je přes čtyřicet a jemu ještě teče mléko po bradě. Mnohem lépe by se hodil k Hance.

„Líbím se ti?“ zeptal se s výzvou v očích.

„Vlastně jo,“ Silvie kývne.

„Jak to myslíš? Vlastně jo…“ Libor poprvé znejistí.

„Kolik ti je?“

„Proč se ptáš? Budeš chtít ještě další nacionále?“ sedne si na postel a odkopne boty.

„Ne to ne, jen si připadám proti tobě hrozně stará.“

„Neblbni! Máš přesně ten správný věk, to tě ujišťuju,“ mrkne na ni a stáhne jí barevnou sukni ke kotníkům. „Budeme dělat bioenergetická cvičení nebo přejdeme k zítřejší látce?“

„Po večeři zásadně necvičím,“ Silvie odhodí stud i kalhotky.

Libor jí podá ruku a přitáhne si ji na postel vedle sebe.

„Mám tady pro tebe překvapení.“

„A jaké?“ podiví se Silvie.

„Tohle,“ Libor šáhne vedle postele a vytáhne elegantní kufřík. Je na něm velké logo SexCom. Otevře jej a vyndá fialový vibrátor, který vypadá jako dílo hodně sjetého návrháře.

„Co to je?“

„Prototyp pulzátoru – naší noviky,“ pronese hrdě, pohladí sametový povrch hračky ve své ruce a stiskne tlačítko, „Pracuju jako vrchní tester pro SexCom.“

„Co?“ Silvie nevěří, že se to děje právě jí, „Neměl bys tady být přece jen s Hankou? Já jsem na tyhle věcičky stará.“

„Hanka tu byla včera. Je to ještě mládě, které neví, co chce. Já potřebuju zkušený vzorek. Vědělas, že byla ještě panna?“

Silvie si připadá jako ve snu. Tak ona je „zkušený vzorek“ vhodný na testování!? Kam to jen dopracovala…? Neříkala Hanka u stolu, že vydržela? Ale nakonec, co je jí do toho…? Všichni sem přece přijeli experimentovat…

„A to jsi Hanku jako připravil o panenství tímhle?“

Libor se na Silvii podívá udiveně: „Nejsem barbar! Na ni jsem vzal klasiku VIB 6. Prostě nuda, ale jí to stačilo…“

„A tenhle je desítka pro stařenky?“ rýpne si Silvie a začne se rozhlížet, kde nechala oblečení.

„Ne, tohle je model Nirvána 01 – jediný prototyp. Je určený pro ženy, které už vědí, co chtějí,“ zašeptá Libor Silvii do vlasů a pohladí jí prsa. „Je mi 34, „stařenko“, takže si zase lehni, protože je mezi námi jen pár bezvýznamných let. Pod zákonem už dávno nejsem. Jen vypadám mladší, asi proto, že si rád hraju…“

Libor přestane mluvit a vezme do pusy Silviinu bradavku. Pokojem zazní její první výkřik a tichý zvuk motorku. Kdyby byla Silvie z papíru, shořela by právě na prach. Všechna nahromaděná energie z předchozích dnů vybuchla v jediném okamžiku. Tak za tohle je Tantrická bestie opravdu nepochválí.
xxxx
Více než stovku mých povídek najdete na webu oUzasna.cz