Vážené a milé ženy, tolik jsem se letos těšila, až bude léto a teplo, a najednou je tu poslední zářijová neděle. Hrůza. Ne že bych nemilovala ty krásné podzimní barvy, ale mám z toho vždycky depresi…

S koncem léta a začátkem podzimu mám neodmyslitelně spjatý i konec dovolené, většinou na Šumavě, a téma loučení s jedním úžasným mužem. S naším rodinným Šumanošem. Milovala ho již moje maminka, celý život ho miluji já, nyní ho milují i mé dcery. Karle, tahle báseň je pro Vás.

Všem přeji hezký a barevný začátek podzimu a pevné zdraví. Vaše Holubička Zuzka

 

 

Loučení na konci léta

  

Jde to se mnou z kopce

klesám

horskými serpentýnami

níž a níž

až na dno

tvé duše

kam jsi mi na chvíli dovolil vejít

až na dno

mé duše

kde ses definitivně zabydlel

 

Ještě cítím

vřelý stisk tvé ruky

a už mi chybíš

 

                    (září 1994)

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account