Vážené a milé ženy, jsem moc ráda, že se vám líbila má poslední báseň, jež je pro mě tak důležitá. Děkuji vám za srdíčka.*heart*

Každopádně dnes už opustím vzpomínky na studentský život a budu se věnovat aktuálnímu podzimu, vždyť máme říjen.:) Posílám dvě kratší básně na stejné téma – jen je dělí 24 let…

Opatrujte se a pořiďte si (či upleťte jako já) teplý svetr a šálu. Vaše Holubička Zuzka

 

Proč mi dáváš tak hloupé otázky 

 

Ptáš se mě, jak mi je

Podzim mi je

a brzy mi bude zima

 

Mám z toho strach

zatímco ty se těšíš

na první sníh

 

                                   (2018)

 

Říjen

  

Ruka průvanu

přibouchla mi dveře

Nemohu ven

a uvnitř

jen nostalgie spadaného listí

a ticho

 

Proč jsou dny bez slunce

tak nekonečné
 
                                                                                                       (1994)
 

 
                                                                                          
 

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account