Chybujeme

Dnes na mě vykoukl citát, který tak velmi vystihuje to, proč nemáme některé lidi rádi. Ať už se nám podobají vzhledem, chováním či mluvou, dokážou nás nejvíc iritovat právě v tom, jak jsou nám podobní a jak dělají přesně to, co my dělat nechceme, za co si nadáváme a co na sobě nejvíc nemáme rádi.
Miluj své nepřátele, protože ti ti připomínají Tvé chyby.

B. Franklin
Ačkoli si myslím, že nemám nepřátele, přece jen jsou tu lidé, které moc nemusím a z nimiž čas netrávím. Pokud s nimi opravdu musím být (třeba spolu na něčem spolupracujeme), snažím se omezit náš strávený čas na minimu. Proč? Neboť mě jejich přítomnost vysává, a to to ani nemusí být energetičtí upíři (lidé, co z vás vysávají energii).
Když jsem si ale pár takových lidí, co nemám ráda, představila, docela mě zarazilo, že to, co mi na nich vadí nejvíc, je většinou nějaký můj zlozvyk, který taky sama dělám, jehož se nemůžu zbavit.
Jsem ráda, že i zde se potvrzuje – Vše zlé je pro něco dobré. Z toho, co se nám nelíbí, vždy můžeme spoustu vytěžit. Nakopne nás to. Donutí nás to změnit naše návyky, či alespoň na tom začít pracovat, rozmyslet si to, jak se v daných situacích chováme. Může nás to dokonce donutit ke změně nejen nás, ale i ke změně našeho okolí.
Jedni z mých „nepřátel“ jsou však pouliční kuřáci… a tady jsem fakt v koncích, co se uvažování týče. Jaké mé chyby mi to má znázorňovat v tomto případě? Že bych si ničila zdraví jiných způsobem? Nebo mám bojovat za právě nekuřáků?
Co Vás na sobě samých nejvíc irituje? Co Vás dokáže nejvíc rozčílit na ostatních?
zdroj obrázku: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a3/Benjamin_Franklin_1767.jpg/800px-Benjamin_Franklin_1767.jpg