Dlouhý zobák a esovitě stočený krk elegantní volavky popelavé slouží jako dokonalá harpuna na ryby i hraboše. Volavka číhající na kořist je navíc obdařena ohromnou trpělivostí. Při budování hnízda zase pečlivě zkoumá každý klacík, nežli ho na stavbu přinese.
Lovecké strategie volavky
Volavka je velmi trpělivý lovec. Dlouhé minuty dovede stát v mělké vodě a číhat na kořist. Když se v její blízkosti objeví malá rybka, prudce vymrští esovitě stočený krk a jako harpunou zaútočí. Ne vždy je však její útok úspěšný. Pokud rybu zasáhne, cukne hlavou zpět a ryba zmizí v širokém jícnu. Volavky spolknou rybu dlouhou až 25 cm. Především loví malé drobné ryby tzv. plevelné a ryby nemocné. Často seberou z hladiny i ryby leklé.
Pokud se volavka snaží ulovit hraboše, číhá u vchodu do nory a když hraboš vykoukne, chytne ho zobákem, který je dlouhý až 13,5 cm. V době výchovy mláďat, kdy potřebují větší množství potravy, se volavky zaměřují i na některá ptačí mláďata. Za potravou létají někdy až 20 km daleko.
Volavka popelavá – krmení mláďat na hnízdě.
Volavčí hnízda jsou stavěná z pevného materiálu, protože musí odolat nejen zátěži všech mláďat, ale i větru a nepřízni počasí. Hnízdo bývá 60–70 cm široké a navrstvené větvičky mohou dosáhnout až metrové výšky. Samička snáší 3–4 modrozelená vejce, která zahřívají střídavě oba rodiče po dobu 25–28 dnů.
Mláďata není radno vylekat
volavka popelavá (Ardea cinerea) –
U mláďat volavek můžeme pozorovat zajímavou obrannou reakci. Pokud se něčeho leknou, okamžitě vyvrhnou ze žaludku veškerou potravu a také vystříknou řídký trus. Tím si odlehčí tělo a mohou pak snadněji uniknout.