Asi nebude moc těch, kteří by někdy ve spojení se Štědrým dnem neslyšeli o půstu a následné odměně v podobě Zlatého prasátka.

Kde se však tato pověra vzala?

Původ bychom našli v indoevropských náboženstvých, kde je vepř všeobecně zasvěcen slunci a spojován s jeho zrozením, příkladem je římský Saturn, který během saturnálií měl přijíždět na voze taženým prasetem se zlatými štětinami.

V době adventu se odnepaměti postili zejména věřící. Délka půstu se pak v různých církvích a diecézích lišila. Postí se obvykle ale i nekřesťanské rodiny, půst je tradičním českým vánočním zvykem bez ohledu na náboženskou příslušnost. Pohany ovšem na rozdíl od křesťanů, kteří půst nikdy neměli spojený se zlatým přeludem a prasata považovali za ikonu něčeho podřadného, lákala právě vidina zlatého prasátka pro štěstí. Zlato signalizovalo započatý odchod zimy, prase zase příslib hojnosti a prosperity.

Tradice je zážitkem především pro děti, podle lokálních nebo rodinných zvyků rodiče postícímu se dítěti zlaté prasátko často předvedou, třeba v podobě odrazu zrcátka na zdi. U nás v rodině se vždy dělá prasátko z citronu, má pak čestné místo na míse s bramborovým salátem.

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account