Tomáš Holý byl nejslavnější a nejspíš i nejlepší československý (a tudíž i český) dětský herec, později úspěšný absolvent gymnázia a student práv, který velmi předčasně opustil náš svět.
Narodil se 17. 3. 1968 v Praze v porodnici U Apolináře. Jeho maminkou byla Marie Holá, rozená Jindrová a tatínkem Václav Holý. Rodiče se seznámili v roce 1967 a v září téhož roku se vzali.
Tomáš po přestěhování z bytu jeho prarodičů v Jungmannově ulici bydlel od svých cca dvou let v Praze, Nuslích v ulici Petra Rezka 3 s oběma rodiči. Rodiče se brzy rozvedli a tatínek se odstěhoval pryč. V bytě pak Tomáš žil se svojí maminkou až do svojí mladé smrti.
Tomáš žil život normálního živého dítěte a žáka základní školy až do chvíle, kdy jej jeho strýc Jan Jindra, který pracoval na Barrandově jako rekvizitář, doporučil jako svého roztomilého a šikovného synovce na záskok do jedné malé dětské role v komedii Marečku podejte mi pero! režiséra Oldřicha Lipského.
Nakonec s Tomášem vznikla legendární humorná scéna filmu, v níž si starší roztržitý učitel chemie, kterého hraje František Filipovský, dlouho nevšimne příchodu malého žáka Matuly, představovaného právě Tomášem, který má předat vzkaz od ředitele školy.
Spokojený režisér pak vzal Tomáše i do svého dalšího filmu Ať žijí duchové!
To hlavní ale teprve přišlo. Tomáš se zúčastnil konkurs na hlavní dětskou roli filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku. Podle vyprávění paní režisérky Poledňákové se jí Tomáš ukázal spolu s dalšími sto čtyřiceti dětmi. Nejprve ji nezaujal a tak ho poslala domů. Tomáš se ale vrátil zpátky do zkušební místnosti a pouze gesty, zcela beze slov, paní režisérce ukázal, že si jde pro čepici, kterou si tu zapomněl. Natolik ji tím zaujal, že požádala produkci, aby ho do užšího výběru přeci jen zařadili. Na kamerových zkouškách už Tomáš jednoznačně přesvědčil jak paní režisérku, tak i oba hlavní protagonisty dospělých rolí, Janu Preissovou a Františka Němce, jeho budoucí filmové rodiče.
Film se poprvé vysílal v Československé televizi na Štědrý den roku 1977 a Tomáš se ihned stal obrovsky populárním. Natočil pak řadu dalších filmů, některé velmi úspěšné jako pokračování Velryby Jak dostat tatínka do polepšovny, nebo Kachyňovo Setkání v červenci.
Sám se v jedenácti letech rozhodl s natáčením nepokračovat, jen dokončil rozdělané či přislíbené filmy jako poslední díl tzv Šumavské trilogie, Za trnkovým keřem. Prázdniny pro psa a německý televizní seriál Připoutejte se, letíme nad Atlantidou).
Tomáš poté už odmítal všechny nabídky na filmování i účast v televizních normalizačních zábavných pořadech. Poslední nabídky na natáčení měl i opakovaně od režisérky Poledňákové v roce 1989, pár měsíců před jeho smrtí. Marie Poledňáková ho tehdy oslovila, Tomáš už ale nechtěl filmovat, a právě proto vznikla druhá verze scénáře, ve které měl pouze symbolickou roli, v několika málo záběrech. Podle ověřených svědectví přátel a rodiny ani potom se svojí účastí, navzdory některým opačným tvrzením, nesouhlasil.
Vystudoval gymnázium a v roce 1986 začal studium práv na Univerzitě Karlově.
Dočkal se kýžené změny režimu v roce 1989.
V druhé polovině roku 1989 se stala jeho dívkou (výraz „přítelkyní” se tehdy nepoužíval) Lucie Bílá.
Zahynul tragicky 8.3. 1990 ve voze, který sám řídil.
