Ženské křestní jméno Marina (také Marína) pochází z latiny. Základem jména je latinské slovo „mare” s významem „moře”. Jméno se pak vykládá jako „námořník”, „mořeplavec”. Zatímco v jiných jazycích se jméno vyskytuje i v mužské podobě Marin či Marinus, u nás se mužské verze jména neužívají.
Žena jménem Marina bude milovnicí moře a dle významu svého jména by měla být i skvělá plavkyně. Možná může mít ráda jenom vůni moře, šumění mořských vln nebo třeba mořské plody. To všechno se pojí se jménem Marina.
Ženské křestní jméno Marina se vyskytuje také ve dlouhé podobě jako Marína. Mužským protějškem jména je Marin a Marianus, u nás se však tato mužská jména nevyskytují. Jméno Marina představuje také domáckou podobu jména Marie, dle některých teorií výkladu jsou jména příbuzná. Domáckými verzemi jména jsou Márinka, Marika, Marka, Maru, Mara, Maruška, Manka, také Rina aj.
Jméno Marína se užívá i ve slovenštině. Anglická podoba jména je Marina, stejně tak i německá, francouzská, španělská nebo italská. Jméno Marina znají i Dánové, Norové, Rusové, Maďaři nebo Srbochorvaté. Polština jméno používá jako Maryna.
U nás je toto jméno užíváno jen velmi okrajově, nosí ho kolem 150 žen či dívek.
Nejznámější nositelkou jména u nás je nejspíš čerstvě plnoletá dcera Mahuleny Bočanové Marina Mrázová.
