87

 

 
Když se bouře Sabine prohnala našim státem, byl to docela fofr.
Neděle proběhla celkem v poklidu, tak jsem si říkala, že nás meteorologové zbytečně vyděsili. Ovšem pondělní odpoledne se změnilo v tmavou krajinu bičovanou silným větrem a prudkým deštěm. Výpadek elektrického proudu na celý den a v únorovém čase je brzy tma. Dcera byla nemocná, tak že druhý den do školy nemusela, nemusela ani psát domácí úkoly, tak že žádný stres.
Katastrofa ovšem nastává v situaci, kdy nejde kromě elektriky ještě wifi, data jsou vyčerpaná…  a najednou co s tím časem?
V běžném životě jsme každý v jiné místnosti, potkáme se akorát tak u večeře či snídaně. Dnes nám ovšem vichřice nadělila jiný program.
Manžel přišel ze sauny, chtěl pracovat u počítače, což nešlo, tak i on měl spoustu neplánovaného volného času.
Kdysi jsem si koupila retro rádio, zázrakem v něm mám i baterie, tak že romantika starých časů mohla začít. Rádio vydávalo takové krásné praskavé zvuky, jako když jsme byly malé holky a poslouchaly tranzistorák.
Měla jsem upečenou bábovku a potřebovala jsem rozehřát čokoládu, tak jsme zatopili v krbovkách a poslouchali praskot polínek, světlo ohně také mělo své kouzlo no a čokoláda se rozehřála a já mohla polít tu výbornou bábovku. Došlo i na nevyhořelé svíčky z adventních a vánočních ozdob.
Manžel rád hraje s dcerou karty, vysázeli je na stůl a parádní večer mohl začít.
Stůl obložený svíčkami, karty a plno smíchu, vtípkovali jsme, lahvinku vína jsme si s manželem otevřeli, nějakou klobásku pokrájeli a bavili se, jak již dlouho ne. Postupně jsme měli lepší a lepší náladu. A nebylo to jen vypitým vínkem, ale viděla jsem, jak dcera někam odběhla a pak jsou na chodbě a v koupelně ve skle svíčky, aby bylo dobře vidět po celém bytě.  Manžel podporoval rodinnou pohodu jeho vtipama, dobrým jídlem, které vždy donesl (má tajné zásoby), každý jsme něčím zkrásněli tuhle bezproudou chvilku.
Polil mě takový zvláštní pocit štěstí, uvědomila jsem si, jak je dobré občas se stmelit a prožít pár krásných chvilek. Jsem nesmírně ráda, že tu moji rodinu mám a že se máme všichni tak moc rádi. Je to totiž ten největší poklad, co můžeme mít.
I když nám tenhle suprovej večer naplánovala nějaká vichřice, pro příště se budu snažit vymyslet, jak zase takový krásný večer zopakovat.    
 M.

©2022 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account