Kdo by je neznal – voňavé, křupavé, tak akorát sladké, v mnoha příchutích. Zatím co v době předrevoluční byly tyto oplatky vesměs opravdu jen výsadou lázní a nikde jinde nebyly k mání, dnes je zakoupíme v běžné obchodní síti a každá významnější památka v republice prodává ty své.
Letos v létě jsem se takto dobře nasmála s dcerou, kdy ona mi jako dárek dovezla oplatky z Lázní Teplice, my jí pro změnu oplatky z Velehradu a jak jsme později zjistily, obě dvě balení měla stejného výrobce někde ze středu republiky (konkrétně si již nepamatuji).
První lázeňské oplatky se objevily už v 18. století. Podle legendy stojí za jejich vznikem šikovný kuchař z kláštera v Teplé. Ten jednou dostal za úkol připravit pro hosty zákusek, napadlo ho využít oplatečnic na pečení hostií. Jednoduché těsto z vody a mouky vylepšil přidáním cukru a mléka a mezi upečené oplatky nasypal lahodnou směs oříšků, cukru, skořice a dalšího jemného koření. Oplatky potom spekl dohromady. Vznikl tak lahodný pamlsek, který měl velký úspěch a brzy se dostal za zdi kláštera.
Od roku 1856 pak začal Karel Reitenberger, synovec tepelského opata a zakladatele Mariánských Lázní, ve své pekárně v mariánskolázeňském domě U tří bažantů vyrábět tyto kulaté oplatky ve velkém.
Od roku 1950 se výroba oplatek soustředila do prostor bývalé výletní kavárny Victoria v Máchově ulici v Mariánských Lázních. Zde se začíná koncem 50. let vyrábět novinka – lázeňské trojhránky. Tato výrobna zde funguje dodnes, můžete si zde vybrat lázeňské oplatky či trojhránky v klasických i méně obvyklých příchutích.
